350

This is where the footnotes go.

View options

Show: Formatting <lb> Images

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.

VI

jmenuje se na prvním místě v zápise sněmovním; na této výši zůstal již po celou dobu své veřejné činnosti.

Nerozhodný a více nebo méně oposiční poměr ke králi zračí se i v nepoli- tickém působení Oldřichově. Tomu nasvědčuje na př. jednání o vrácení Hradeckého zboží vdově po Janovi z Hradce, které si chtěl Oldřich nejspíše podržeti jakožto vykonavatel poslední vůle Oldřicha řeč. Vaváka z Hradce.) ač proti přání královu. Byl to rys Oldřichovy politiky vůbec: i když stál na straně králově ve veřejných věcech, dovedl jednati proti jeho přání, pokud by se neshodovalo s jeho vlastními zájmy soukromými. Stará se i prostřednictvím svých zahraničních přátel o zdar boje moci královské s husity, volaje po králově pomoci proti nim, když dlel král Zikmund na Moravě a Žižkova moc ohrožovala silně postavení strany královské; viz list Oldřichův Reinprechtovi z Wallsee,2) zde po prvé kromě zmínky o Žižkovi otištěný. Oldřich nezapomíná však především sebe, usiluje zdůrazniti svůj dominující význam mezi ostatními pány českými vlastní ražbou mince královské, což si vymohl od krále nepochybně pod rouškou zájmu o minci královskou proti minci husitské; mince z ražby rožmberské byla opravdu v oběhu, máme o tom doklad.3 Pro poznání poměru Zikmundova k Oldřichovi jest zajímavý jeho dopis ve věci zboží Svéraz- ského a Zátoňského, psaný takřka prosebným tónem — ač šlo o křivé nároky Oldfichovy.4) Neni divu, že Zikmund Korybutovič, „volený král český“, snažil se zvláštním listem z 21. května 14225) ziskati samého Oldřicha pro sebe — leč tehdy již, jak svědčí i odpovědný list Bohuslava ze Švamberka, psaný Oldřichovi o málo později 6) —, byl Oldřich rozhodnut zůstati na straně Zikmundově, očekávaje, že zde najde sobě oporu proti nebezpečí táborskému. Po boku králově účastní se Oldřich po prvé říšského sněmu r. 1422 v Norimberce, doufaje, že získá i zahra- niční pomoc proti Táborům"); neboť na tomto sněmu mělo se jednati s říšskými knížaty o válečnou pomoc proti husitům. Chtěje odměniti zvláště duchovenstvo za pomoc, s níž vycházelo mu vstříc v té věci, odvolal král Zikmund v 2. pol. r. 1422 všechny zástavy kostelního a klášterního zboží v Čechách.8) Tím ztratil i Oldřich zboží Zlatokorunské,®) avšak zároveň v náhradu této ztráty zavázal se král Oldři- chovi dvěma úpisy 10) splatiti v jisté době dluh celkem 11.500 kop gr. (částka značně větší, než byla tehdy zástava Zlatokorunského zboží). Proto mohl Oldřich zase slí- biti Reinprechtovi z Walsee brzké zaplacení dluhu.11) Co se týká Zlaté Koruny, byl si Oldřich zajisté jist, že toto zboží vrátí se v jeho moc dříve či později, byť i si měl pomoci prostředky nedovolenými — falsy listinnymi, a třebas i byl tehdy klášter vyňat zcela z moci jeho, jak svědčí dosud neznámý list králův z 5. ünora 142312): týž list je i příspěvkem ke sporu Oldřichovu s hejtmanem budějovským Lipoltem z Krajku, o němž víme již ze starších listů.13)

1) 6. 58, 60. 2% & 61. 9) viz č.62 9 č. 384. 5 č.64 ©) 6.65. — 7) č. 66, 67. 8) srv. Palacký, Dějiny III. 2, 168. ®) viz č. 68, 69. 19 & 70, 71. — ) & 74 a 76. — 19) & 77. 19) č. 51, 52.