[1] |
|
---|
[2] |
jmenuje se na prvním místě v zápise sněmovním; na této výši zůstal již po celou
|
---|
[3] |
dobu své veřejné činnosti.
|
---|
[4] |
Nerozhodný a více nebo méně oposiční poměr ke králi zračí se i v nepoli-
|
---|
[5] |
tickém působení Oldřichově. Tomu nasvědčuje na př. jednání o vrácení Hradeckého
|
---|
[6] |
zboží vdově po Janovi z Hradce, které si chtěl Oldřich nejspíše podržeti jakožto
|
---|
[7] |
vykonavatel poslední vůle Oldřicha řeč. Vaváka z Hradce.) ač proti přání královu.
|
---|
[8] |
Byl to rys Oldřichovy politiky vůbec: i když stál na straně králově ve veřejných
|
---|
[9] |
věcech, dovedl jednati proti jeho přání, pokud by se neshodovalo s jeho vlastními
|
---|
[10] |
zájmy soukromými. Stará se i prostřednictvím svých zahraničních přátel o zdar boje
|
---|
[11] |
moci královské s husity, volaje po králově pomoci proti nim, když dlel král Zikmund
|
---|
[12] |
na Moravě a Žižkova moc ohrožovala silně postavení strany královské; viz list
|
---|
[13] |
Oldřichův Reinprechtovi z Wallsee,2) zde po prvé kromě zmínky o Žižkovi otištěný.
|
---|
[14] |
Oldřich nezapomíná však především sebe, usiluje zdůrazniti svůj dominující význam
|
---|
[15] |
mezi ostatními pány českými vlastní ražbou mince královské, což si vymohl od krále
|
---|
[16] |
nepochybně pod rouškou zájmu o minci královskou proti minci husitské; mince
|
---|
[17] |
z ražby rožmberské byla opravdu v oběhu, máme o tom doklad.3 Pro poznání
|
---|
[18] |
poměru Zikmundova k Oldřichovi jest zajímavý jeho dopis ve věci zboží Svéraz-
|
---|
[19] |
ského a Zátoňského, psaný takřka prosebným tónem — ač šlo o křivé nároky
|
---|
[20] |
Oldfichovy.4) Neni divu, že Zikmund Korybutovič, „volený král český“, snažil se
|
---|
[21] |
zvláštním listem z 21. května 14225) ziskati samého Oldřicha pro sebe — leč
|
---|
[22] |
tehdy již, jak svědčí i odpovědný list Bohuslava ze Švamberka, psaný Oldřichovi
|
---|
[23] |
o málo později 6) —, byl Oldřich rozhodnut zůstati na straně Zikmundově, očekávaje,
|
---|
[24] |
že zde najde sobě oporu proti nebezpečí táborskému. Po boku králově účastní se
|
---|
[25] |
Oldřich po prvé říšského sněmu r. 1422 v Norimberce, doufaje, že získá i zahra-
|
---|
[26] |
niční pomoc proti Táborům"); neboť na tomto sněmu mělo se jednati s říšskými
|
---|
[27] |
knížaty o válečnou pomoc proti husitům. Chtěje odměniti zvláště duchovenstvo
|
---|
[28] |
za pomoc, s níž vycházelo mu vstříc v té věci, odvolal král Zikmund v 2. pol. r. 1422
|
---|
[29] |
všechny zástavy kostelního a klášterního zboží v Čechách.8) Tím ztratil i Oldřich
|
---|
[30] |
zboží Zlatokorunské,®) avšak zároveň v náhradu této ztráty zavázal se král Oldři-
|
---|
[31] |
chovi dvěma úpisy 10) splatiti v jisté době dluh celkem 11.500 kop gr. (částka značně
|
---|
[32] |
větší, než byla tehdy zástava Zlatokorunského zboží). Proto mohl Oldřich zase slí-
|
---|
[33] |
biti Reinprechtovi z Walsee brzké zaplacení dluhu.11) Co se týká Zlaté Koruny, byl
|
---|
[34] |
si Oldřich zajisté jist, že toto zboží vrátí se v jeho moc dříve či později, byť i si
|
---|
[35] |
měl pomoci prostředky nedovolenými — falsy listinnymi, a třebas i byl tehdy klášter
|
---|
[36] |
vyňat zcela z moci jeho, jak svědčí dosud neznámý list králův z 5. ünora 142312):
|
---|
[37] |
týž list je i příspěvkem ke sporu Oldřichovu s hejtmanem budějovským Lipoltem
|
---|
[38] |
z Krajku, o němž víme již ze starších listů.13)
|
---|
[39] |
|
---|
[40] |
1) 6. 58, 60. 2% & 61. 9) viz č.62 9 č. 384. 5 č.64 ©) 6.65. — 7) č. 66, 67.
|
---|
[41] |
8) srv. Palacký, Dějiny III. 2, 168. ®) viz č. 68, 69. 19 & 70, 71. — ) & 74 a 76. — 19) & 77.
|
---|
[42] |
19) č. 51, 52.
|
---|