Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
144 O ksaftich a poslední vůlí.
domácí čeledi svědectví se zamítá; ani pacholík let nedośly;
ani nâchlebnik ; ani sluzebnik; ani hluchÿ;; ani posetilÿ, aneb
néblazni, aneb rozumu neużivaje; ani na poctivosti zmaïilÿ.
A summau, ktefíZkoli nemohau svédéiti a svédkové bjti pred
saudem, ti také svědkové nemohau býti při kšaftích.
Svědkové kšaftovní býti nemohau: Kteřikoli k saudům svědomí stranám
vydávati nemohau, též čeleď domácí, náchlebník, služebník, hluchý, náblazní.
II. Však v jiných přech ve všech, krom toliko vysvěd-
čování kšaftův, ženy, panny, služebníci a služebnice, lidé dobře
zachovalí, za svědky přijímání bývají.
Ženy pak a panny, služebníci a služebnice, lidé dobře zachovalí, ač
se v jiných přech za svědky přijímají, ale při vysvědčování kšaftův žádná
z nich se nepřijímá.
| E. VIII.
Což se lidí duchovních dotýče, žádný kněz, podle práva
pražského, nemá a nemůže za svědka kšaftovního býti při
statcích světských ani .za poručníka, ani za správci, ani za
ochránce sirotka aneb sirotkův, ani jich statkův; proto, že
kněžím. nenáleží v statky světské se plésti Také pro jiné
mnohé příčiny statkův světských lidé duchovní ovšem se vzdá-
liti mají, a nejvíce pak, aby ujiti mohli zlého a postranního
v tom o sobě domnění. Neb jim duše lidské, a ne statky
světské pomíjející, správovati a péči o ně míti náleží.
Žádný kněz svědkem kšaftovním, ani poručníkem a správcem statku
sirotčího býti nemá a nemůže.
| B, TX.
Jestli žeby kdo po učiněném kšaftu dům, -dědinu aneb
.jakau jinau véc, kterauZby nékomu týmž kšaftem dal a odkázal,
pro potřebu svau zastavil: tehdy takovým zastavením též od-
kázaní se nemění. A protož ten, komužby taková věc odkázána
byla, může ji sobě (ač chce-li) od věřitele toho vyplatiti.
Po učiněném kšaftu zastaví-li který grunt neb jakau věc kšaftující:
ten, komu odkázána byla, potom ji může vyplatiti.
E. X.
Kdožby dlužníku svému dluh sobě povinný - Kéaftem od-
pustil: takového odpusténi dlužník užive; a dědic kšaftujícího
dlužníka z dluhu takového napomínati moci nebude.
Na dluh kżaftem odpuśtóny ksaftujiciho dódie nastupovati nemiże.