EN | ES |

Facsimile Lines

299


< Page >

[1]
144 O ksaftich a poslední vůlí.

[2]
domácí čeledi svědectví se zamítá; ani pacholík let nedośly;
[3]
ani nâchlebnik ; ani sluzebnik; ani hluchÿ;; ani posetilÿ, aneb
[4]
néblazni, aneb rozumu neużivaje; ani na poctivosti zmaïilÿ.
[5]
A summau, ktefíZkoli nemohau svédéiti a svédkové bjti pred
[6]
saudem, ti také svědkové nemohau býti při kšaftích.

[7]
Svědkové kšaftovní býti nemohau: Kteřikoli k saudům svědomí stranám
[8]
vydávati nemohau, též čeleď domácí, náchlebník, služebník, hluchý, náblazní.

[9]
II. Však v jiných přech ve všech, krom toliko vysvěd-
[10]
čování kšaftův, ženy, panny, služebníci a služebnice, lidé dobře
[11]
zachovalí, za svědky přijímání bývají.

[12]
Ženy pak a panny, služebníci a služebnice, lidé dobře zachovalí,
[13]
se v jiných přech za svědky přijímají, ale při vysvědčování kšaftův žádná
[14]
z nich se nepřijímá.

[15]
| E. VIII.

[16]
Což se lidí duchovních dotýče, žádný kněz, podle práva
[17]
pražského, nemá a nemůže za svědka kšaftovního býti při
[18]
statcích světských ani .za poručníka, ani za správci, ani za
[19]
ochránce sirotka aneb sirotkův, ani jich statkův; proto, že
[20]
kněžím. nenáleží v statky světské se plésti Také pro jiné
[21]
mnohé příčiny statkův světských lidé duchovní ovšem se vzdá-
[22]
liti mají, a nejvíce pak, aby ujiti mohli zlého a postranního
[23]
v tom o sobě domnění. Neb jim duše lidské, a ne statky
[24]
světské pomíjející, správovati a péči o míti náleží.

[25]
Žádný kněz svědkem kšaftovním, ani poručníkem a správcem statku
[26]
sirotčího býti nemá a nemůže.

[27]
| B, TX.

[28]
Jestli žeby kdo po učiněném kšaftu dům, -dědinu aneb
[29]
.jakau jinau véc, kterauZby nékomu týmž kšaftem dal a odkázal,
[30]
pro potřebu svau zastavil: tehdy takovým zastavením též od-
[31]
kázaní se nemění. A protož ten, komužby taková věc odkázána
[32]
byla, může ji sobě ( chce-li) od věřitele toho vyplatiti.

[33]
Po učiněném kšaftu zastaví-li který grunt neb jakau věc kšaftující:
[34]
ten, komu odkázána byla, potom ji může vyplatiti.

[35]
E. X.

[36]
Kdožby dlužníku svému dluh sobě povinný - Kéaftem od-

[37]
pustil: takového odpusténi dlužník užive; a dědic kšaftujícího

[38]
dlužníka z dluhu takového napomínati moci nebude.
[39]
Na dluh kżaftem odpuśtóny ksaftujiciho dódie nastupovati nemiże.


Text viewFacsimile