1169

This is where the footnotes go.

View options

Show: Formatting <lb> Images - Tags: Lemma

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.

44

Svěžím dosud duchem řádu svého jsa proniknut, byl arci Godšalk s předními osobnostmi jeho ve stálém spojení, a proto není divu, že zhusta dopisoval otci-opatu svému Oldřichovi na Steinfeld.

Již z prvního psaní Oldřichova (č. 2.) jest patrno, že Godšalk žádal dvakráte písemně o návštěvu jeho, však marně. Oldřich byl tehdy nemocen, když psal list tento Godšalkovi, a nemohl proto přání jeho vyhověti. God- Salkovi bylo za to při mládí jeho spíše možno na Steinfeld přijíti. Proto zval jej Oldřich, aby přišel, ne-li dříve, tož aspoň k nejbližší schůzi (co/- loquium), poradit se s ním o některých důležitých, tajných záležitostech. Jak Roth vykládá, zdá se, že odbývaly se takové schůze klášterních vrchních každý rok, nemajíce však nic společného s jenerální kapitulou, leda že snad byly přípravou některých věcí, o nichž se v Prémontré jednati mělo Jednotlivé cirkarie měly svoje vlastní kapituly provinciální dle potřeby a v různých klášteřích. Nicméně zdá se nám, že Oldřich, vyzývaje Godšalka na Steinfeld, pomýšlel přece jen na jenerální kapitulu (circa tempus pro-. xwmí collogniz), jelikož podobně vyjadřuje se v pozvání svém ku Gezovi (č. 1.) a Rainerovi (č. 4.), jakož i v listu svém k biskupu Danieli (č. 3.), kdež se přímo o Godšalkovi zmiňuje, a ve všech listech těch míní schůze otců řádu v Prémontré. Proto budou asi současny první čtyry listy (č. 1.—4.), a tak spadá i první list Oldřichův ku Godšalkovi do let 1153—1158. Jako tam, tak i zde naříká Oldřich na chorobu svoji, a zmínka jeho o mladých letech Godšalkových (vestre autem iuventuti) shoduje se výborně s leto- počtem udaným, jelikož čítal opat Godšalk vletech těch teprve 37—40 let věku svého.

Ve druhém listu svém (č. 6.) zasazuje se Oldřich po přátelsku u God- šalka o dvě klásterní osoby, jež mu byly velice mily. Napřed podává zprávu o bratru želivském, jenž přišel na Steinfeld a chtěl se sice nazpět do Cech vrátiti, züstal vsak piece na Steinfeldé. Jak se zdá, pocházel řeholník tento z Porýní, snad ze Steinfelda samého. Jak z listu Oldřichova k opatu Rainerovi (č. 7.) vysvítá, slul mladý bratr ten R. V obou listech jde tudíž o tutéž osobu. Oldřich praví, že mladý řeholník ten nalezl matku svoji a některé příbuzné u velikém zármutku, a že jej prosil, aby směl k útěše jejich nějaký čas na Steinfeldě zůstati. Uznávaje rád důvod tento, přimlouval se Oldřich u starostlivého Godšalka, jenž neopomenul se zeptatj písemné na Steinfeldé (ro quo nos rogastis), takže vyplněna byla žádost bratra R. Ostatně byl bratr R., jak vysvítá z listu č. 7., též opatu Rainerovi dobře znám a jest osobou úplně rozdílnou od onoho bratra R., pro něhož Oldřich psal listy své Gezovi a biskupu Danieli (č. 10. a 11.), ale má za to s jinochem již svrchu v listu ku Gezovi (č. 12.) uvedeným velikou podobnost. V témže listě (č. 6.) ku Godšalkovi prosí ještě Oldřich přísného Godšalka za mladistveho klerika U. (pwer) ze Steinfelda, jenž tehdy prodléval v klá- šteře želivském a žádá za shovívavost pro jeho nerozum, o důkladné vzdě- lání, jakož i o navedení ku cnostnému životu. Konec listu jest, jako častěji, žaloba na chorobu tělesnou.