Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
M.) Kraj Kouřimský. 1773
[Juxta:] Datum Jaroslao et Marguardo de Lipeze C V.
Et commiserunt Hanusskoni de Puczpach et Alssoni de Czrneho Bla-
ta, ambobus in solidum et cuilibet divisim, cum potestate substituendi super
lucro et dampno.
Pro iure regio testes, ubi: Pietichwosty.*
(*) Habet locum.?
(**) Wenceslaus de Krsowicz et Petrus de Chrastu, defendentes, com-
mittunt ipsis invicem super lucro et dampno. Et docuerunt: Já Anna
z Sulic... D IIII;5 item: Peulus de Dawle... E IIII.*
Vide memoriam: Herzman z Sulicz folio circa C."
1) Darovací list královský jest zapsán v DD. 26 na l. C V (str. 58) a pravi se v něm:
Ladislaus atd. Notum facimus afd., quod attentis fidelibus serviciis M nostre per Jarossium
et Marquardum de Lipeze, fideles n. dil, hactenus exhibitis atd., omne ius, quod nobis tan-
quam regi Bohemie competit in dotalicio olim Anne de Suliez, relicte Johannis de Lipeze,
quod in Pietichwostech aut alias ubicumque habuit, prenominatis Jarossoni et Marquardo
dedimus et contulimus graciose. Mandamus igitur.. iudici atd.; salvis tamen semper iuribus
alienis. Pres. sub n. reg. sig. appensione atd. Datum Prage decima octava die mensis marcii,
a. d. MCCCCLIIII, regn. n. a. Hung. ete. XIIII, Bohemie vero primo. Ad mandatum
domini regis. R(egistra)ta. — Nad opisem listu poznamenáno: In Gurim.
?) Nad fádkow poznamenáno: fides facta.
3) T. j. v čís. 51 oddílu K; viz napřed na str. 1431 à. 18.
4) Tim se odkazuje k DD. 22, kdež na l. D IX (str. 136) jsou při hesle Pietichwosty,
Gurimensis, Jarossic et Marguardo ad ius regium zapsána tato svědectví: Petr Mirek z Pěti-
chvost iuravit: ,Toto mi svédomo, kdyZ v jednu chvíli Příbram byl s Pavlem, písařem
z Pětichvost, před purkrabí Pražským Jankem Hrádkem, tu Příbram vedl naň faleš, že list
psal falešný sám sobě na věno své ženy; tu oba vsadil, a Příbram vyruëil sé na postavenie.
aby naň s přátely vedl faleš. A Pavel neměl sé kým vyručiti, než vypuštěn byl na čest a
vieru a pod najvyším právem i pod tu při ztracenie. Tu Příbram sě postavil, ale Pavel ten
sé jest nepostavil a dokud purkrabie ten i Příbram byli Zivi, nikdy sé nesmél takové okázati
aniž o tom listu mluviti až jeliž po jich smrti“. Jan z Soběhrd iuravit: „Když Pří-
bram seděl u věži, prošen sem byl od něho, abych ho vyručil podle nebožčíka Zlenicského
a Jana z Petrúpimě, strýce svého, ve stu kop na postavenie. A když sme jeho postavili, tu
Pavel nestál a purkrabie propustil nás z rukojemstvie a Pfibrama také propustil a fekl: ,,Pfi-
brame, véziz, kdezt ho zviem, žeť ho vezmu za hrdlo jako falešníka“. Svědectví ta byla za-
psána asi 30. nebo 31. května r. 1456.
5) V DD. 20 jest na w. l. D IV (str. 79) z quarto Mathie L XXII vypsán list, jímž
Anna ze Sulic odjinud z Pětichvost dědin svých zástavních v Pětichvostech dvoru popl. s popl.,
dvorů km. s lidmi a s pl. atd., na nichž od svého prvního muže Jana z Lipce odjinud z Pěti-
chvost má zapsáno 75 kop gr. věna, postoupila nynějšímu muži svému Pavlovi z Davle, avšak
vyminila si, že věno a dědiny ty zase na m připadnou, kdyby druhého muže svého přežila. Dán
první neděli po Božím vstúpenie na nebesa [24. května] léta od narozenie Krysta syna božie-
ho, tisíc čtyři sta v třidcátém a třetiem létě. Lust byl vložen do desk zemských 30. záři 1437.
Větší: část jeho znění podává Emler v Pozüst. desk II, str. 180. — Nad výpisem jest poznamc-
