1137
1137
View options
Show: - Tags:
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
2315
2320
2325
2330
2335
stáše obnažena jsúci.
U pravé milosti vrúcí,
spenši svoji ruce k sobě,
zatvořivši oči obě,
hlavu schyliv&i sé tiii.
Nad níž ti pohani liší
divoké bitie tvořiechu,
od nichžto ran sč nofiechu
blesky z jejie očí jasnú
v horkých krópkách čilú nečasnú
pies tě líčci dle bolestí.
Druhů barvu bez všiej pesti
nesla dle jiných nádějí.
Ba kteréj jest kdy milejí
byl který chot než té drahé,
ež jejie bělúcie nahé
tělo před pohanstvem stkvieše,
na němžto črvená ktvieše
barva ot jejie krve svaté,
ktcrü ty panošě klatć
zkropichu tu bělost stkvúcí ?
Mezi tiem pak mnohü ktvücí
róži bieše toho časa
znáti z kuože i od masa,
jakž je udice zahnavše,
mnohé od kostí vydravše
III
Download XML • Download text
• Manuscript line view • Facsimile