Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
250 A. XXXIII. Dopisy Karla ze Žerotína
989. Hynkoniusa z Velenova táže se .po svých věcech uložených v Jihlavě. — Na
Rosicích 1605, 23. července. (Brandl II. 2. 435.)
990. Kašparovi z Žerotína píše o nemoci své ženy a žádá, aby syn jeho Karel poslán
byl do Brandejsa. — Na Rosicích 1605, 23. července. (Brandl I[. 2. 436.)
991. Jana Diviše z Žerotína žádá, aby mladého Karla z Žerotína přechoval u sebe
několik dní. — Na Rosicích 1605, 23. července. (Brandl II. 2. 436.)
992. Doktoru Luckovi: sděluje, sám že je zdráv, ale s paní jeho že je čím dál tím
hůř; táže se, co je nového v Praze; posílá mu troje psaní k dalšímu doručení: jedno paní
z Waldšteina, druhé francouzské p. Gerhartovi de Bois a' třetí do Norimberka. Prosí, aby mu
objednal dva česko-německé slovníky pro dceru, a kdyby v těchto dvou jazycích nebyly k do-
stání, tedy latinsko-německo-české. — Na Rosicích 1605, 23. července. (Opis něm. v knih. Blud.
4138 f. 85.)
993. Jiříka Hodického žádá, aby poddaný jeho propuštěn byl od vojska. — Na Rosi-
cích 1605, 24. července. (Brandl II. 2. 437.)
994. Kašparovi Melicharovi z Žerotína radí, aby ponechal ještě syna svého na Nových
Dvořích. — Na Rosicích 1605, 26. července. (Brandl II. 2. 437.)
995. Divišovi z Žerotína posílí některé věci. — Na Rosicích 1605, 27. července.
(Brandl II. 2. 438.)
996. Matyášovi Pěcovi děkuje za práci, kterou pro něho vykonal. — Na Rosicích 1605,
28. července. (Brandl II. 2. 438.)
997. Barboře Křinecké z Žerotína slibuje, že jí s dluhem posečká. — Na Rosicích 1605,
29. července. (Brandl II. 2. 439.)
998. Janovi Hynkoniusovi píše o nemoci své manželky. — Na Rosicích 1605, 30. čer-
vence. (Brandl II. 2. 439.)
999. Přerovským píše stran ubytování jezdců u nich. — Na Rosicích 1605, .31. čer-
vence. (Brandl II. 2. 439.)
1000. Janovi Divišovi z Žerotína posílá dopis došlý na něho z Basileje. — Na Rosi-
cich 1605, 1. srpna. (Brandl IL. 2. 440.)
1001.
Amandovi Polanovi se omlouvá, Ze pro nemoc manželčinu dlouho mu nepsal. Vypisuje škodu,
již země vzala od nepřátel i od vojska domácího, a líčí zhoubné následky války. —
Na Rosicích 1. srpna 1605.
(Doctori Amando Polano.*) Ne tabellarius vestras, qui nudius quartus tuas
mihi ab ultima Maii reddidit, absque meis reverteretur in patriam neve inutilem
moram apud nos in gratiam meam traheret, totum me scribendo postridie addixeram
iamque in manus sumpseram calamum, cum propere ad uxorem meam convulsionibus
ab epilepticis non valde absimilibus correptam avocor, quo casu adeo consternatus
sum, ut nec eo die nec heri vel literulam unam in chartam referre potuerim. Hinc
factum, ut occasione, quae mihi per eum oblata fuit, e manibus elapsa, nunc ad
consuetam mercatorum operam convertere me necesse liabeam, qui quoniam ut
plurimum sunt negligentes, quando hae ad vos sint perventurae, in incerto est; atque
