EN | ES |

Facsimile Lines

1127


< Page >

[1]
250 A. XXXIII. Dopisy Karla ze Žerotína

[2]
989. Hynkoniusa z Velenova táže se .po svých věcech uložených v Jihlavě. Na
[3]
Rosicích 1605, 23. července. (Brandl II. 2. 435.)

[4]
990. Kašparovi z Žerotína píše o nemoci své ženy a žádá, aby syn jeho Karel poslán
[5]
byl do Brandejsa. Na Rosicích 1605, 23. července. (Brandl I[. 2. 436.)

[6]
991. Jana Diviše z Žerotína žádá, aby mladého Karla z Žerotína přechoval u sebe
[7]
několik dní. Na Rosicích 1605, 23. července. (Brandl II. 2. 436.)

[8]
992. Doktoru Luckovi: sděluje, sám že je zdráv, ale s paní jeho že je čím dál tím
[9]
hůř; táže se, co je nového v Praze; posílá mu troje psaní k dalšímu doručení: jedno paní
[10]
z Waldšteina, druhé francouzské p. Gerhartovi de Bois a' třetí do Norimberka. Prosí, aby mu
[11]
objednal dva česko-německé slovníky pro dceru, a kdyby v těchto dvou jazycích nebyly k do-
[12]
stání, tedy latinsko-německo-české. Na Rosicích 1605, 23. července. (Opis něm. v knih. Blud.
[13]
4138 f. 85.)

[14]
993. Jiříka Hodického žádá, aby poddaný jeho propuštěn byl od vojska. Na Rosi-
[15]
cích 1605, 24. července. (Brandl II. 2. 437.)

[16]
994. Kašparovi Melicharovi z Žerotína radí, aby ponechal ještě syna svého na Nových
[17]
Dvořích. Na Rosicích 1605, 26. července. (Brandl II. 2. 437.)

[18]
995. Divišovi z Žerotína posílí některé věci. Na Rosicích 1605, 27. července.
[19]
(Brandl II. 2. 438.)

[20]
996. Matyášovi Pěcovi děkuje za práci, kterou pro něho vykonal. Na Rosicích 1605,
[21]
28. července. (Brandl II. 2. 438.)

[22]
997. Barboře Křinecké z Žerotína slibuje, že s dluhem posečká. Na Rosicích 1605,
[23]
29. července. (Brandl II. 2. 439.)

[24]
998. Janovi Hynkoniusovi píše o nemoci své manželky. Na Rosicích 1605, 30. čer-
[25]
vence. (Brandl II. 2. 439.)

[26]
999. Přerovským píše stran ubytování jezdců u nich. Na Rosicích 1605, .31. čer-
[27]
vence. (Brandl II. 2. 439.)

[28]
1000. Janovi Divišovi z Žerotína posílá dopis došlý na něho z Basileje. Na Rosi-

[29]
cich 1605, 1. srpna. (Brandl IL. 2. 440.)
[30]
1001.

[31]
Amandovi Polanovi se omlouvá, Ze pro nemoc manželčinu dlouho mu nepsal. Vypisuje škodu,
[32]
již země vzala od nepřátel i od vojska domácího, a líčí zhoubné následky války.
[33]
Na Rosicích 1. srpna 1605.

[34]
(Doctori Amando Polano.*) Ne tabellarius vestras, qui nudius quartus tuas
[35]
mihi ab ultima Maii reddidit, absque meis reverteretur in patriam neve inutilem
[36]
moram apud nos in gratiam meam traheret, totum me scribendo postridie addixeram
[37]
iamque in manus sumpseram calamum, cum propere ad uxorem meam convulsionibus
[38]
ab epilepticis non valde absimilibus correptam avocor, quo casu adeo consternatus
[39]
sum, ut nec eo die nec heri vel literulam unam in chartam referre potuerim. Hinc
[40]
factum, ut occasione, quae mihi per eum oblata fuit, e manibus elapsa, nunc ad
[41]
consuetam mercatorum operam convertere me necesse liabeam, qui quoniam ut
[42]
plurimum sunt negligentes, quando hae ad vos sint perventurae, in incerto est; atque


Text viewFacsimile