1104

This is where the footnotes go.

View options

Show: Formatting <lb> Images

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.

Smirné umluvy Elcovické 1813, 12. ke. 507

v pozemkové knize poznamenáno: „U jmenech těch, kteří psát neuměli, k podpisu dožádání Jan Drabeš rychtář Záleský, Tomáš Václav Truska svědek.“

Za tím následuje v pamětnici Zálezlské i v knize pozemkové následující dodavek:

Přívěsek k protokolu dd“ 12. máje 1813 roku mezi vrchností panství Elčov- ského a poddanýma obcí Zales a Kovanína, stranu v dobrovolném smíru ustanove- ných naturálních robotních dní, z příležitosti od nejvyššího dvora 158. ledna b. r. Nr. 8505 a vysok[Ym] guberniální[m] nařízením] od 18. března b. r. Nr. 11.755 ustanovené dvorné komise, k papiru vzatej [zu Papier gebracht] dne 3. června 1817 roku.

Když to porovnání od 12. máje 1813 roku od strany komise oboum stra- nám se přečetlo, tak sice celej obsah téhož protokolu od obojích stran s tím dolo- žením kontestirován byl, že na věčné časy jeho drižeti znova slíbili. Poněvadž ale v kontextu toho protokolu stojí: „co se ale platu za reluirovanou potaźni a pěší robotu dotýče, to již dle prošlého c. k. dvorního rozsudku od 31. máje 1810 roku zůstati ma“; který nejvyšší rozsudek z tý příčiny jakožto záloh robotní reluice v penězích se vzíti nemůže, když tito poddaní se dle kontraktu od 24. sripna 1791, od krajskýho ouřadu dne 6. října 1791 potvrizeného, stranu toho platu s vrichností porovnali, kteréžto porovnání ani v tom dotčeným nejvyšším dvorním rozeznání po- dotknuto nejní: tehdy pro uvarování budoucího neporozumění se od strany komise z dorozuměním obojích stran vyjadřuje, že stranu robotní reluice v penězích smírnej kontrakt od 24. sripna.1791 za základ pro věčný časy zůstati má, takto: že pod- dané ty vesnice, Záles a Kovanín, podle 1. článku téhož kontraktu na místě starý naturální roboty, od které docela sejde, ročně paušální kvantum per 250 fl, ktery se vyvýšit a snížit nemůže a podle kontribučenského krejcaru se od osadnících vy-

zvihne, — mimo naturälnich potažných a pěších dnů, pak přivážení polenkového dříví, který vrichnost dle protokolu od 12. máje 1813 sobé vyminila a poddaní na věčný časy slíbili, — platiti a vykoná[vajti budou.

Při tom taky obě strany piisadily, że nejen smirnej kontrakt od 24. sripna 1791, nybriż taky smirnej protokol dd“ 12. máje 1813 roku s přítomným dnešním přívěskem na žádost jedný neb druhé strany s předešlým povolením c. k. zemské pravomocnosti pro větší jistotu do král. landtabule vnešený a vyznamenaný býti může. K podstatě téhož obě strany se podepsaly. Dorothea Gräfin Rey. Karl Graf von Rey als gesetzlicher Stellvertreter. Franz Hawlik derektor. Jozef Rohrer, Winterberger Direktor als erbetener Zeug.

+++ Jozef Sejkot. +++ Matej Sendera. Vojtěch Pravda. Trv Tomás DrabeS. Jan Drabes. Tomáš Šejna.

64*