Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
126 A. XXXII. Dopisy pánův Jana a Vojtécha z Pernsteina
(Cedule.) Kdež mi ráčíte psáti; abych VMti oznámil, ce se v Uhřích děje
a o Perenii Petrovi do Uher: nic jiného neslyšeti, než že sou naši něco Tuorkuov
utrhli, pak co oni zase našich utrhnü, s tim se mlčí. Budín ten špihují velmi, a tak
jest rozuměti, že se tu strojí hospodáři bajti. Nebude-li zvláštní milosti pána Buoha
našeho, aby nám pomocníkem ráčil bajti, já netuším, abych toho živností svou dočkati
měl, aby Budín zase křesťané míti a držěti měli. O Perenii Petrovi nic jistého ne-
slyšeti než divné hlasy, a protož poněvadž nic jistého nevím, také VMti nevím co
oznámiti; než vyrozumím-li čemu, tajna toho před VMtí neučiním.
MS. souč. v arch. zems. kr. Č. f. 8. b.
238.
Jan z Pernšteina Saskému knížeti Mauriciovi, aby najednání o sňatek jeho synů s dcerami
Jiřího, markrabí Braniborského, všemožně podporoval. — V Meziříčí 1543, 6. ledna.
(Knížeti Mauricimu v tyz den ut supra a odtudž.) Osvicené knizé a pane
pane příznivaj a příteli muoj zvláště milaj! Službu svou VMti oc vzkazuji oc. Milo-
stivé knízé! Kdy ste u mne VMti ráčili na Mezeříčí bajti, s VMtí sem mluvil, což
se toho najednání dotýče, které se jest stalo mezi osvíceným knížétem a p. p. Jiřím
markrabí Brandenburskym oc a mnou skrze osvícenü knéznu a paní paní Kateřinu
knéznu Mekelburskou oc panía matef VMti, a potom najposléz také VMt na žádost
mou rátili ste ku panu markrabí Jiřímu JMti o touž věc poselství své učiniti. Pak,
milostivé kníže, tak jak sem s VMtí na Mezeříčí mluvil, žé sem tomu srozuměl, proč
ta věc k konci nejde, skrze osvicené knizé a p. pana Frydrycha v Slezi knizéte
Lehnického a Breského oc JMt, Zé jest v tom ta piekdzka, zé pan markrabie JMt
to ráčí míti [sic], aby to oderčení, kteréž by kněžny a dcery JMti učiniti měly, mezi
JMtí a mnou na míře postaveno bylo; kdež sem já se tomu nezbraňoval z žádné
s té příčiny, abych tu co svého aneb synuov svých vyhledával, poněvadž žádostiv
[jsem] toho spříznění s JMtí pro samé upřímné přátelství, kteréž by mezi JMti rodem
a mezi rodem majm trvati mohlo, též také aby rod muoj s krví VMti spřízněn byl
a s VMtí v přátelství vstoupil; ale to sem v tom obmejšlel, aby kněžny a dcery
páně markrabovy JMti mnou v ničem zavedeny nebyly, poněvadž pan markrabie JMt
více dcer míti ráčí.
Jakož pak VMti tomu z toho psaní, kteréž panu markrabovi JMti činím, vy-
rozuměti ráčíte, kterýhož VMti přípis posílám a za to VMti prosím, poněvadž kněžna
JíMt paní a máti VMti i také VMt ráčili ste v tom jednatelé bajti, že před kněžnou
JíMtí toho tajna učiniti neráčíte, co VMti píši; a při tom ta jest prozba a žádost
md, aby knezna JiMt i VMt ku panu markrabovi JMti poselství o to učiniti ráčili,
aby JMt neráčil déle takovajch věcí na odtahu stavěti, než se mnou tu věc podle
psaní mého a žádosti vykonati. Kdež nepochybujíc, žě tak učiniti ráčíte, a já se toho
