| [1] |
126 A. XXXII. Dopisy pánův Jana a Vojtécha z Pernsteina
|
|---|
| [2] |
(Cedule.) Kdež mi ráčíte psáti; abych VMti oznámil, ce se v Uhřích děje
|
|---|
| [3] |
a o Perenii Petrovi do Uher: nic jiného neslyšeti, než že sou naši něco Tuorkuov
|
|---|
| [4] |
utrhli, pak co oni zase našich utrhnü, s tim se mlčí. Budín ten špihují velmi, a tak
|
|---|
| [5] |
jest rozuměti, že se tu strojí hospodáři bajti. Nebude-li zvláštní milosti pána Buoha
|
|---|
| [6] |
našeho, aby nám pomocníkem ráčil bajti, já netuším, abych toho živností svou dočkati
|
|---|
| [7] |
měl, aby Budín zase křesťané míti a držěti měli. O Perenii Petrovi nic jistého ne-
|
|---|
| [8] |
slyšeti než divné hlasy, a protož poněvadž nic jistého nevím, také VMti nevím co
|
|---|
| [9] |
oznámiti; než vyrozumím-li čemu, tajna toho před VMtí neučiním.
|
|---|
| [10] |
MS. souč. v arch. zems. kr. Č. f. 8. b.
|
|---|
| [11] |
|
|---|
| [12] |
Jan z Pernšteina Saskému knížeti Mauriciovi, aby najednání o sňatek jeho synů s dcerami
|
|---|
| [13] |
Jiřího, markrabí Braniborského, všemožně podporoval. — V Meziříčí 1543, 6. ledna.
|
|---|
| [14] |
(Knížeti Mauricimu v tyz den ut supra a odtudž.) Osvicené knizé a pane
|
|---|
| [15] |
pane příznivaj a příteli muoj zvláště milaj! Službu svou VMti oc vzkazuji oc. Milo-
|
|---|
| [16] |
stivé knízé! Kdy ste u mne VMti ráčili na Mezeříčí bajti, s VMtí sem mluvil, což
|
|---|
| [17] |
se toho najednání dotýče, které se jest stalo mezi osvíceným knížétem a p. p. Jiřím
|
|---|
| [18] |
markrabí Brandenburskym oc a mnou skrze osvícenü knéznu a paní paní Kateřinu
|
|---|
| [19] |
knéznu Mekelburskou oc panía matef VMti, a potom najposléz také VMt na žádost
|
|---|
| [20] |
mou rátili ste ku panu markrabí Jiřímu JMti o touž věc poselství své učiniti. Pak,
|
|---|
| [21] |
milostivé kníže, tak jak sem s VMtí na Mezeříčí mluvil, žé sem tomu srozuměl, proč
|
|---|
| [22] |
ta věc k konci nejde, skrze osvicené knizé a p. pana Frydrycha v Slezi knizéte
|
|---|
| [23] |
Lehnického a Breského oc JMt, Zé jest v tom ta piekdzka, zé pan markrabie JMt
|
|---|
| [24] |
to ráčí míti [sic], aby to oderčení, kteréž by kněžny a dcery JMti učiniti měly, mezi
|
|---|
| [25] |
JMtí a mnou na míře postaveno bylo; kdež sem já se tomu nezbraňoval z žádné
|
|---|
| [26] |
s té příčiny, abych tu co svého aneb synuov svých vyhledával, poněvadž žádostiv
|
|---|
| [27] |
[jsem] toho spříznění s JMtí pro samé upřímné přátelství, kteréž by mezi JMti rodem
|
|---|
| [28] |
a mezi rodem majm trvati mohlo, též také aby rod muoj s krví VMti spřízněn byl
|
|---|
| [29] |
a s VMtí v přátelství vstoupil; ale to sem v tom obmejšlel, aby kněžny a dcery
|
|---|
| [30] |
páně markrabovy JMti mnou v ničem zavedeny nebyly, poněvadž pan markrabie JMt
|
|---|
| [31] |
|
|---|
| [32] |
Jakož pak VMti tomu z toho psaní, kteréž panu markrabovi JMti činím, vy-
|
|---|
| [33] |
rozuměti ráčíte, kterýhož VMti přípis posílám a za to VMti prosím, poněvadž kněžna
|
|---|
| [34] |
JíMt paní a máti VMti i také VMt ráčili ste v tom jednatelé bajti, že před kněžnou
|
|---|
| [35] |
JíMtí toho tajna učiniti neráčíte, co VMti píši; a při tom ta jest prozba a žádost
|
|---|
| [36] |
md, aby knezna JiMt i VMt ku panu markrabovi JMti poselství o to učiniti ráčili,
|
|---|
| [37] |
aby JMt neráčil déle takovajch věcí na odtahu stavěti, než se mnou tu věc podle
|
|---|
| [38] |
psaní mého a žádosti vykonati. Kdež nepochybujíc, žě tak učiniti ráčíte, a já se toho
|
|---|
