Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
z roku 1539 a 1540. 97
a sněmu obecnímu piijeti neobmeskäs. A my tobé takovü tvü povolnost milostí naší
krälovskü spomínati i nahrazovati ráčieme. Dán ut s. [v Vídni v úterý po sv. Tho-
máši apoštolu Páně léta oc 39].
Archiv místodrž. král. Českého, Missiven 1538—1540, sv. XX., fol. 221.
200. Král Ferdinand stavům markrabství Moravského oznamuje, že za posly své na
sněm do Olomouce, na neděli před sv. Třemi králi [3. ledna] 1540 položený, jmenoval Jana
z Pernšteina, Dobeše z Bozkovic a Jiříka Žabku z Limberku. — Ve Vídni v neděli den mla-
dátek léta 1540 (to jest 28. prosince 1539). Míst. arch., Miss. 1538—1540, XX., fol. 222 v.
V pátek po Novém létě (2. ledna) 1540 nařizoval král jmenovaným sněmovním kom-
missařům, aby vedle předešlého již usnesení sněmovního novokřtěnci, kteříž okolo Mikulova
& jinde se rozmáhají, ze zemé byli vybyti.
201.
Král Ferdinand žádá Jana z Pernšteina, aby přes nemoc svou a svatbu své dcery dostavil se
na sněm do Prahy, a oznamuje mu o návštěvě císaře Karla V. ve Francii. — Ve Vídni
1540, 11. ledna.
(Janovi z Pernšteina.) Urozený v. n. milý! Z psaní tvého nám učiněného, že
si jse povolné a poddané na žádost naši zachoval a na sněm obecní do Olomüce
však s nedostatkem zdraví tvého přijel, a podle jiných kommissařuov našich s stavy
markrabstvie Moravského vedle znění instrukcí jednal sc, sme vyrozuměti ráčilí;
kterúžto tvú povolnost a pilnost od tebe vděčně a milostivě přijímati ráčieme, ne-
pochybujíc, že vždy při témž jednání pilnosti tvü nic nesejde.
Jakož nám také oznamuješ, že pro týž nedostatek zdraví tvého a pro svadbu,
kterúž knížeti Václavovi Těšínskému na konec masopustu dělati máš, v Praze na
sněmu obecním od nás na den sv, Fabiana a Šebestiana stavuom královstvie Českého
položeném býti nebudeš moci, nás prose poníženě, abychom sobě toho do tebe stě-
žovati neráčili: i neradi sme o nedostatku zdraví tvého a že na dotéeném sněmu
býti nemíníš, uslyšeli. Ale jakž jest koli, vuoli božské nelze se protiviti. Než poněvadž
o tom vědomost más, že sme se na tom ustanovili a tak věci naše v zemích našich
zřídili, abychom na témž sněmu obecním na hradě Pražském, což nejspíšněji muože
býti, k konci vésti a zaviíti rácili, a k tomu že nám nemálo na tom jednání, kteréž
sme na stavy markrabstvie Moravského skrze tebe a druhé dva kommissaře, což se
tak od nich svoli, vloziti rd¢ili, pii stavich kralovstvie Ceského a zvláště pak na
osobě tvé záležeti bude: protož tebe milostivě žádáme, že jakžkoli budeš moci, vždy
se k témuž sněmu na den položený na hrad Pražský vypravíš a přijedeš, neb tebe
(zavříc s stavy královstvie Českého) nedlúho zdržeti ráčieme, tak že zase dosti časné
k té svadbě a tomu veselí postačiti budeš moci. Jakož pak té celé víry a naděje
k tobě sme i v tom sme se konečně na tebe ubezpeciti racili, znajic duolezitû po-
Archiv Český XX. 13
