EN | ES |

Facsimile Lines

1094


< Page >

[1]
z roku 1539 a 1540. 97

[2]
a sněmu obecnímu piijeti neobmeskäs. A my tobé takovü tvü povolnost milostí naší
[3]
krälovskü spomínati i nahrazovati ráčieme. Dán ut s. [v Vídni v úterý po sv. Tho-
[4]
máši apoštolu Páně léta oc 39].

[5]
Archiv místodrž. král. Českého, Missiven 1538—1540, sv. XX., fol. 221.

[6]
200. Král Ferdinand stavům markrabství Moravského oznamuje, že za posly své na
[7]
sněm do Olomouce, na neděli před sv. Třemi králi [3. ledna] 1540 položený, jmenoval Jana
[8]
z Pernšteina, Dobeše z Bozkovic a Jiříka Žabku z Limberku. Ve Vídni v neděli den mla-
[9]
dátek léta 1540 (to jest 28. prosince 1539). Míst. arch., Miss. 1538—1540, XX., fol. 222 v.

[10]
V pátek po Novém létě (2. ledna) 1540 nařizoval král jmenovaným sněmovním kom-
[11]
missařům, aby vedle předešlého již usnesení sněmovního novokřtěnci, kteříž okolo Mikulova
[12]
& jinde se rozmáhají, ze zemé byli vybyti.

[13]
201.
[14]
Král Ferdinand žádá Jana z Pernšteina, aby přes nemoc svou a svatbu své dcery dostavil se
[15]
na sněm do Prahy, a oznamuje mu o návštěvě císaře Karla V. ve Francii. Ve Vídni

[16]
1540, 11. ledna.

[17]
(Janovi z Pernšteina.) Urozený v. n. milý! Z psaní tvého nám učiněného, že
[18]
si jse povolné a poddané na žádost naši zachoval a na sněm obecní do Olomüce
[19]
však s nedostatkem zdraví tvého přijel, a podle jiných kommissařuov našich s stavy
[20]
markrabstvie Moravského vedle znění instrukcí jednal sc, sme vyrozuměti ráčilí;
[21]
kterúžto tvú povolnost a pilnost od tebe vděčně a milostivě přijímati ráčieme, ne-
[22]
pochybujíc, že vždy při témž jednání pilnosti tvü nic nesejde.

[23]
Jakož nám také oznamuješ, že pro týž nedostatek zdraví tvého a pro svadbu,
[24]
kterúž knížeti Václavovi Těšínskému na konec masopustu dělati máš, v Praze na
[25]
sněmu obecním od nás na den sv, Fabiana a Šebestiana stavuom královstvie Českého
[26]
položeném býti nebudeš moci, nás prose poníženě, abychom sobě toho do tebe stě-
[27]
žovati neráčili: i neradi sme o nedostatku zdraví tvého a že na dotéeném sněmu
[28]
býti nemíníš, uslyšeli. Ale jakž jest koli, vuoli božské nelze se protiviti. Než poněvadž
[29]
o tom vědomost más, že sme se na tom ustanovili a tak věci naše v zemích našich
[30]
zřídili, abychom na témž sněmu obecním na hradě Pražském, což nejspíšněji muože
[31]
býti, k konci vésti a zaviíti rácili, a k tomu že nám nemálo na tom jednání, kteréž
[32]
sme na stavy markrabstvie Moravského skrze tebe a druhé dva kommissaře, což se
[33]
tak od nich svoli, vloziti rd¢ili, pii stavich kralovstvie Ceského a zvláště pak na
[34]
osobě tvé záležeti bude: protož tebe milostivě žádáme, že jakžkoli budeš moci, vždy
[35]
se k témuž sněmu na den položený na hrad Pražský vypravíš a přijedeš, neb tebe
[36]
(zavříc s stavy královstvie Českého) nedlúho zdržeti ráčieme, tak že zase dosti časné
[37]
k svadbě a tomu veselí postačiti budeš moci. Jakož pak celé víry a naděje
[38]
k tobě sme i v tom sme se konečně na tebe ubezpeciti racili, znajic duolezitû po-

[39]
Archiv Český XX. 13


Text viewFacsimile