[1] |
|
---|
[2] |
a sněmu obecnímu piijeti neobmeskäs. A my tobé takovü tvü povolnost milostí naší
|
---|
[3] |
krälovskü spomínati i nahrazovati ráčieme. Dán ut s. [v Vídni v úterý po sv. Tho-
|
---|
[4] |
máši apoštolu Páně léta oc 39].
|
---|
[5] |
Archiv místodrž. král. Českého, Missiven 1538—1540, sv. XX., fol. 221.
|
---|
[6] |
200. Král Ferdinand stavům markrabství Moravského oznamuje, že za posly své na
|
---|
[7] |
sněm do Olomouce, na neděli před sv. Třemi králi [3. ledna] 1540 položený, jmenoval Jana
|
---|
[8] |
z Pernšteina, Dobeše z Bozkovic a Jiříka Žabku z Limberku. — Ve Vídni v neděli den mla-
|
---|
[9] |
dátek léta 1540 (to jest 28. prosince 1539). Míst. arch., Miss. 1538—1540, XX., fol. 222 v.
|
---|
[10] |
V pátek po Novém létě (2. ledna) 1540 nařizoval král jmenovaným sněmovním kom-
|
---|
[11] |
missařům, aby vedle předešlého již usnesení sněmovního novokřtěnci, kteříž okolo Mikulova
|
---|
[12] |
& jinde se rozmáhají, ze zemé byli vybyti.
|
---|
[13] |
201.
|
---|
[14] |
Král Ferdinand žádá Jana z Pernšteina, aby přes nemoc svou a svatbu své dcery dostavil se
|
---|
[15] |
na sněm do Prahy, a oznamuje mu o návštěvě císaře Karla V. ve Francii. — Ve Vídni
|
---|
[16] |
|
---|
[17] |
(Janovi z Pernšteina.) Urozený v. n. milý! Z psaní tvého nám učiněného, že
|
---|
[18] |
si jse povolné a poddané na žádost naši zachoval a na sněm obecní do Olomüce
|
---|
[19] |
však s nedostatkem zdraví tvého přijel, a podle jiných kommissařuov našich s stavy
|
---|
[20] |
markrabstvie Moravského vedle znění instrukcí jednal sc, sme vyrozuměti ráčilí;
|
---|
[21] |
kterúžto tvú povolnost a pilnost od tebe vděčně a milostivě přijímati ráčieme, ne-
|
---|
[22] |
pochybujíc, že vždy při témž jednání pilnosti tvü nic nesejde.
|
---|
[23] |
Jakož nám také oznamuješ, že pro týž nedostatek zdraví tvého a pro svadbu,
|
---|
[24] |
kterúž knížeti Václavovi Těšínskému na konec masopustu dělati máš, v Praze na
|
---|
[25] |
sněmu obecním od nás na den sv, Fabiana a Šebestiana stavuom královstvie Českého
|
---|
[26] |
položeném býti nebudeš moci, nás prose poníženě, abychom sobě toho do tebe stě-
|
---|
[27] |
žovati neráčili: i neradi sme o nedostatku zdraví tvého a že na dotéeném sněmu
|
---|
[28] |
býti nemíníš, uslyšeli. Ale jakž jest koli, vuoli božské nelze se protiviti. Než poněvadž
|
---|
[29] |
o tom vědomost más, že sme se na tom ustanovili a tak věci naše v zemích našich
|
---|
[30] |
zřídili, abychom na témž sněmu obecním na hradě Pražském, což nejspíšněji muože
|
---|
[31] |
býti, k konci vésti a zaviíti rácili, a k tomu že nám nemálo na tom jednání, kteréž
|
---|
[32] |
sme na stavy markrabstvie Moravského skrze tebe a druhé dva kommissaře, což se
|
---|
[33] |
tak od nich svoli, vloziti rd¢ili, pii stavich kralovstvie Ceského a zvláště pak na
|
---|
[34] |
osobě tvé záležeti bude: protož tebe milostivě žádáme, že jakžkoli budeš moci, vždy
|
---|
[35] |
se k témuž sněmu na den položený na hrad Pražský vypravíš a přijedeš, neb tebe
|
---|
[36] |
(zavříc s stavy královstvie Českého) nedlúho zdržeti ráčieme, tak že zase dosti časné
|
---|
[37] |
k té svadbě a tomu veselí postačiti budeš moci. Jakož pak té celé víry a naděje
|
---|
[38] |
k tobě sme i v tom sme se konečně na tebe ubezpeciti racili, znajic duolezitû po-
|
---|
[39] |
Archiv Český XX. 13
|
---|