Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
460 C. XXV. Listiny pánův Jana a Vojtěcha 2 Pernsteina
457. Obnovený zápis v deskách zemských na 9 [B gr. Cesk. platu ročního věčného,
které odváděny mají býti konventu kláštera sv. Anny v Starém městě Pražském a jež Jan
z Pernsteina pojišťuje na statku svém Cernéickém. — 1542, 18. července. (Desky Karlst.
I. H. 16.)
458. Jan z Pernšteina pohání Zikmunda Smiřického z Smiřic a na Skalách, aby po-
stavil poddané své z Hořic Bendu kováře, Jana Buchala řezníka a Jakuba Mrli šenkýře
k svědomí proti Hynkovi Králi z Dobré Vody. — Půhon vložen 1542 v pátek po sv. Vavřinci
[11. srpna). (D. Z. m. I. S 6.)
Téhož roku a dne pohání Prokopa Mikuláše a Jiříka bratry Otmary z Holohlav, aby
postavili poddané své Jiříka koželuha krčmáře, kterýž byl někdy na Chlumku, a manželku
jeho Mandalenu k svědomí proti témuž Hynkovi Králi.
459.
Jan z Pernšteina vsi Měrovicím náhradou za zatopené rybníčky a pastviště propouští jeden
lán rolí dvorské s loukou, a prodává jim druhý lán na obec, aby se o to rozdělili, z kteréhož
pozemku žádných platů více ani robot nemají činiti. — V Tovačově 1542, 22. srpna.
My Jan z Pernšteina a na Helfenšteině oc, pán a pravý dědic panství Tova-
čovského, držitel vsi Měrovic, vyznáváme tímto listém k věčné paměti, kdož jej uzří
nebo čtouc slyšeti budou: jakož jsme měli dva lány rolí dvořské a louku ve vsi
naší Měrovicích, kteréžto rolí těm lidem svým Měrovským za zatopený rybníčky,
kteréž sme na gruntech jejich zdólali, tak retenej rybnik Kuklu, rybník Pučalku,
rybník Vidlák, a co jest Plackem rybníkem gruntuo jejich zatopeno, a jeden lán z tej
rolí a louku, která k těm lánuom byla, za pastviště, které se jim zatopilo, sme oddali
k jich dědičnému užívání, a tíž lidé naši Měrovští za to zatopení těmiž rybníky ten
lán rolí a tu louku sou přijali a při tom nás prosili, abychom jim ten lán rolí dvořský,
který tu ještě máme, prodali a s nimi o tu rolí milostivě, aby oni tu rolí mezi sebou
zdělíc, na budoucí časy dědičně jí požívati a při ní zuostati mohli, uhoditi ráčili.
Kdež my znajíc lidí našich povolnost, že sou se k potřebě naší při těch
rybnících bez odporu najíti dali, chtíc jim to zase milostí naší nahraditi, aby dobrodiní
našeho netoliko nynější obyvatelé té vsi naší Měrovic požívali, ale i potomci jejich
aby požívati mohli, ten lán rolí naší dvorský těm lidem Měrovským na obec sme
prodali a mocí tohoto listu prodáváme k budoucímu a dědičnému jich užívání za
sumu, jmenovitě tak jak cedule mezi námi zdělány sou a v knihy hlavní duochodní
Tovačovský ten trh zejména i po čem placení zapsán jest; a k tomu sme jim přidali
jednu čtvrt rolí kněžskou se dvěma nivkami, aby též rolí jako své vlastní požívati
mohli beze všech překážek; však tak, jakž se mezi sebou o ty rolí k gruntuom
zdélili, aby ty rolí při každým gruntu zuostaly, aby jich od gruntuo jedni k druhým
odprodávati nemohli; a plat, kterýž sou z těch rolí jednou v rok na den svatého
Ondřeje, totiž sedm kop patnácte grošuo, za každou kopu šedesáte grošuo a za groš
