| [1] |
460 C. XXV. Listiny pánův Jana a Vojtěcha 2 Pernsteina
|
|---|
| [2] |
457. Obnovený zápis v deskách zemských na 9 [B gr. Cesk. platu ročního věčného,
|
|---|
| [3] |
které odváděny mají býti konventu kláštera sv. Anny v Starém městě Pražském a jež Jan
|
|---|
| [4] |
z Pernsteina pojišťuje na statku svém Cernéickém. — 1542, 18. července. (Desky Karlst.
|
|---|
| [5] |
|
|---|
| [6] |
458. Jan z Pernšteina pohání Zikmunda Smiřického z Smiřic a na Skalách, aby po-
|
|---|
| [7] |
stavil poddané své z Hořic Bendu kováře, Jana Buchala řezníka a Jakuba Mrli šenkýře
|
|---|
| [8] |
k svědomí proti Hynkovi Králi z Dobré Vody. — Půhon vložen 1542 v pátek po sv. Vavřinci
|
|---|
| [9] |
[11. srpna). (D. Z. m. I. S 6.)
|
|---|
| [10] |
Téhož roku a dne pohání Prokopa Mikuláše a Jiříka bratry Otmary z Holohlav, aby
|
|---|
| [11] |
postavili poddané své Jiříka koželuha krčmáře, kterýž byl někdy na Chlumku, a manželku
|
|---|
| [12] |
jeho Mandalenu k svědomí proti témuž Hynkovi Králi.
|
|---|
| [13] |
|
|---|
| [14] |
Jan z Pernšteina vsi Měrovicím náhradou za zatopené rybníčky a pastviště propouští jeden
|
|---|
| [15] |
lán rolí dvorské s loukou, a prodává jim druhý lán na obec, aby se o to rozdělili, z kteréhož
|
|---|
| [16] |
pozemku žádných platů více ani robot nemají činiti. — V Tovačově 1542, 22. srpna.
|
|---|
| [17] |
My Jan z Pernšteina a na Helfenšteině oc, pán a pravý dědic panství Tova-
|
|---|
| [18] |
čovského, držitel vsi Měrovic, vyznáváme tímto listém k věčné paměti, kdož jej uzří
|
|---|
| [19] |
nebo čtouc slyšeti budou: jakož jsme měli dva lány rolí dvořské a louku ve vsi
|
|---|
| [20] |
naší Měrovicích, kteréžto rolí těm lidem svým Měrovským za zatopený rybníčky,
|
|---|
| [21] |
kteréž sme na gruntech jejich zdólali, tak retenej rybnik Kuklu, rybník Pučalku,
|
|---|
| [22] |
rybník Vidlák, a co jest Plackem rybníkem gruntuo jejich zatopeno, a jeden lán z tej
|
|---|
| [23] |
rolí a louku, která k těm lánuom byla, za pastviště, které se jim zatopilo, sme oddali
|
|---|
| [24] |
k jich dědičnému užívání, a tíž lidé naši Měrovští za to zatopení těmiž rybníky ten
|
|---|
| [25] |
lán rolí a tu louku sou přijali a při tom nás prosili, abychom jim ten lán rolí dvořský,
|
|---|
| [26] |
který tu ještě máme, prodali a s nimi o tu rolí milostivě, aby oni tu rolí mezi sebou
|
|---|
| [27] |
zdělíc, na budoucí časy dědičně jí požívati a při ní zuostati mohli, uhoditi ráčili.
|
|---|
| [28] |
Kdež my znajíc lidí našich povolnost, že sou se k potřebě naší při těch
|
|---|
| [29] |
rybnících bez odporu najíti dali, chtíc jim to zase milostí naší nahraditi, aby dobrodiní
|
|---|
| [30] |
našeho netoliko nynější obyvatelé té vsi naší Měrovic požívali, ale i potomci jejich
|
|---|
| [31] |
aby požívati mohli, ten lán rolí naší dvorský těm lidem Měrovským na obec sme
|
|---|
| [32] |
prodali a mocí tohoto listu prodáváme k budoucímu a dědičnému jich užívání za
|
|---|
| [33] |
sumu, jmenovitě tak jak cedule mezi námi zdělány sou a v knihy hlavní duochodní
|
|---|
| [34] |
Tovačovský ten trh zejména i po čem placení zapsán jest; a k tomu sme jim přidali
|
|---|
| [35] |
jednu čtvrt rolí kněžskou se dvěma nivkami, aby též rolí jako své vlastní požívati
|
|---|
| [36] |
mohli beze všech překážek; však tak, jakž se mezi sebou o ty rolí k gruntuom
|
|---|
| [37] |
zdélili, aby ty rolí při každým gruntu zuostaly, aby jich od gruntuo jedni k druhým
|
|---|
| [38] |
odprodávati nemohli; a plat, kterýž sou z těch rolí jednou v rok na den svatého
|
|---|
| [39] |
Ondřeje, totiž sedm kop patnácte grošuo, za každou kopu šedesáte grošuo a za groš
|
|---|
