Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
z let 1537 a 1538. 417
378. Smlouva mezi Janem z Pernšteina a knězem Bernardem Zoubkem ze Zdetína
děkanem a kapitolou kostela Olomouckého o struhu za mlýnem Kralickým, o užívání pastvisk
při struze, o mlýn Kralický, o užívání lesa Tovačovského ос. — Na Tovačově v outerý před
Božím vstoupením (28. května) 1538. (Orig. perg. v zám. Tovač. č. 13.)
379.
Jan z Pernšteina odpouští Pardubským plat roční 5 kop 4 gr. a 16 slepic, kterýž ze vsi
Přerova do komory panské plativali, s tou však výminkou, že plat roční 9 kop gr. č., jejž
do Prahy do Betléma dávají, i na dále povinni budou odvádčti. — Na Pardubicích 1538
13. června.
My Jan z Pernsteina a na Helfenšteině oc i s dědici svými, pán a pravý
dědic panství Pardubského, známo činíme tímto listem obecně přede všemi, kdež
čten neb čtouci slyšán bude, že jsou předstoupili před nás opatrní purkmistr a konšelé
i všecka obec města Pardubic, poddaní naši věrní milí, za to nás s pilností snaž-
nejmi prosbami žádajíc, abychom s nimi o ten plat, kterýž nám ze vsi Přerova
dávali, milostivě uhoditi a jim jej odpustiti a prominouti racili, tak aby jeho nám,
dědicům i budoucím našim a držitelům panství Pardubského dávati povinni nebyli;
kteréhožto platu z té vsi Přerova nám jsou ročně platiti povinní byli pět kop
grosüv a čtyři groše vše českých a šestnácte slepic.
I prohlédajic k tomu my svrchupsany Jan z Pernsteina, aby tíž měšťané
Pardubští, poddaní naši, čímž by větší milost a obdarování od nás jměli, tím lépe
se pod námi vzdělávati a živiti mohli, ten plat svrchupsanej, kterýž jsou nám do
komory naší platili a vydávali, z milosti naší jim jej pouštíme a dáváme mocí listu
tohoto našeho k budoucímu dobrému té obce Pardubské, tak aby jeho nám, dědicům
a budoucím našim, pánům a držitelům panství Pardubského, oni purkmistr, konšelé,
všecka obec města Pardubic nynější i budoucí dávati povinni nebyli, než jeho užívali
bez naší, dědicův a potomků našich, pánův a držitelův panství Pardubského všelijaké
překážky.
Než toto se v tomto listu našem znamenitě vymińuje, co se těch devíti kop
grošův českých, kteréž se ročně do Betléma do Prahy z tej vsi Přerova dávají a pla-
tívají, dotýče, takový plat purkmistr, konšelé i všecka obec města Pardubic nynější
i budoucí tam do Betléma dávati a spravovati povinní budou nyní i na časy bu-
doucí a věčné beze vší odpornosti.
I chtíce my tomu svrchupsany Jan z Pernšteina a na Helfen&teiné oc, aby
oni pii tom pii všem v celosti bez pferusení zachováni byli, list tento jsme
jim s naším jistým vědomím pod pečetí naší vydati rozkázali. Jenz jest dán
a psán na zámku našem Pardubicích ve čtvrtek před svatou Trojicí léta od naro-
zení syna Božího tisícího pětistého třidcátého osmého počítajíc.
Op. nověj. ve sb. privilegií v arch. zemsk. kr. Č.
Archiv Český XX. 53
