EN | ES |

Facsimile Lines

1094


< Page >

[1]
z let 1537 a 1538. 417

[2]
378. Smlouva mezi Janem z Pernšteina a knězem Bernardem Zoubkem ze Zdetína
[3]
děkanem a kapitolou kostela Olomouckého o struhu za mlýnem Kralickým, o užívání pastvisk
[4]
při struze, o mlýn Kralický, o užívání lesa Tovačovského ос. Na Tovačově v outerý před
[5]
Božím vstoupením (28. května) 1538. (Orig. perg. v zám. Tovač. č. 13.)

[6]
379.

[7]
Jan z Pernšteina odpouští Pardubským plat roční 5 kop 4 gr. a 16 slepic, kterýž ze vsi

[8]
Přerova do komory panské plativali, s tou však výminkou, že plat roční 9 kop gr. č., jejž

[9]
do Prahy do Betléma dávají, i na dále povinni budou odvádčti. Na Pardubicích 1538
[10]
13. června.

[11]
My Jan z Pernsteina a na Helfenšteině oc i s dědici svými, pán a pravý
[12]
dědic panství Pardubského, známo činíme tímto listem obecně přede všemi, kdež
[13]
čten neb čtouci slyšán bude, že jsou předstoupili před nás opatrní purkmistr a konšelé
[14]
i všecka obec města Pardubic, poddaní naši věrní milí, za to nás s pilností snaž-
[15]
nejmi prosbami žádajíc, abychom s nimi o ten plat, kterýž nám ze vsi Přerova
[16]
dávali, milostivě uhoditi a jim jej odpustiti a prominouti racili, tak aby jeho nám,
[17]
dědicům i budoucím našim a držitelům panství Pardubského dávati povinni nebyli;
[18]
kteréhožto platu z vsi Přerova nám jsou ročně platiti povinní byli pět kop
[19]
grosüv a čtyři groše vše českých a šestnácte slepic.

[20]
I prohlédajic k tomu my svrchupsany Jan z Pernsteina, aby tíž měšťané
[21]
Pardubští, poddaní naši, čímž by větší milost a obdarování od nás jměli, tím lépe
[22]
se pod námi vzdělávati a živiti mohli, ten plat svrchupsanej, kterýž jsou nám do
[23]
komory naší platili a vydávali, z milosti naší jim jej pouštíme a dáváme mocí listu
[24]
tohoto našeho k budoucímu dobrému obce Pardubské, tak aby jeho nám, dědicům
[25]
a budoucím našim, pánům a držitelům panství Pardubského, oni purkmistr, konšelé,
[26]
všecka obec města Pardubic nynější i budoucí dávati povinni nebyli, než jeho užívali
[27]
bez naší, dědicův a potomků našich, pánův a držitelův panství Pardubského všelijaké
[28]
překážky.

[29]
Než toto se v tomto listu našem znamenitě vymińuje, co se těch devíti kop
[30]
grošův českých, kteréž se ročně do Betléma do Prahy z tej vsi Přerova dávají a pla-
[31]
tívají, dotýče, takový plat purkmistr, konšelé i všecka obec města Pardubic nynější
[32]
i budoucí tam do Betléma dávati a spravovati povinní budou nyní i na časy bu-
[33]
doucí a věčné beze vší odpornosti.

[34]
I chtíce my tomu svrchupsany Jan z Pernšteina a na Helfen&teiné oc, aby
[35]
oni pii tom pii všem v celosti bez pferusení zachováni byli, list tento jsme
[36]
jim s naším jistým vědomím pod pečetí naší vydati rozkázali. Jenz jest dán
[37]
a psán na zámku našem Pardubicích ve čtvrtek před svatou Trojicí léta od naro-
[38]
zení syna Božího tisícího pětistého třidcátého osmého počítajíc.

[39]
Op. nověj. ve sb. privilegií v arch. zemsk. kr. Č.

[40]
Archiv Český XX. 53


Text viewFacsimile