Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
24
geleisieret kom ritterlichen af den sant won Bélôle Anscho-
vant 210.
Ve svych epithetech jevi Heinrich zároveň objem a ob-
mezenost názorů rytířských: pochvalny titul jest zz//07 13,
doprovázený opyčejně jménem přídavným jako gu i5. 23%,
938, 987, diz erwelź 199, 213, üz erkora 251. lobesam: 285. 266:
všechno krásné jest re/lerlich, jako werdikeit 29. 179. 237.
313. tat 39, 303, 311, mat 68, 214, site 138, schiu 159,
êre 169, 245, tjuste 226, pris 269, 319, were 279, 301 ; ancbo
dèje se to r://erlichen — komen 59, 183, sich swanc 111, bant
127. geleisieret 211, geschühet 66, gecleit 99, gesehen 186, zieren
197, ruste 203: ruferschaft je rytitstvo zemé 3, ancbo poci-
nani rytířské 8, 17, 20, 25, 37 193, der ritterscheite phat. —
Ale vedle těchto slov užívá též celé zásoby starší epiky. užívá
slov: œigant 62, T3, 98, 128, 232, 258, rec &e 35, hell patnáct-
krat, degen 126, 189, 277, gasź 47, 56, 75, 158, 183, 206, 255,
263, cdel barn 64, herre tfinactkrate ; jmen podle národnosti
der Béherm 248, 253, 268, der Walke 252, 207, Franzers
248; jednou użiva pfirovnani der niwe Parzival 168. Z pii-
davnych jmen a adverbii miluje rica, hérlich prislich, wunnenc-
lich, lobebere schöne, türe, a pod; neboť nechce vypravovati
objektivně, chladně, on je chvalopévec ale chvalopěvec obratný,
klerý neuráží a neunavuje svými chvalami, nýbrž strhne čte-
náře tak, Ze podivuje se s ním slavnym cinüm rytirovym.
Z těchto pozorování vyplývá, že báseň Heinrichova jest
v jednotlivostech málo rozmanitá, ve chválení svého reka pře-
hnaná, že však svou komposicí, epickou živostí vypravování,
tvoří pěkný celek a že mezi básněmi erbovními (pokud ji
můžeme jim přičítati) zaujímá bezpečně místo první.
II.
Piedmótem básné Heinrichovy jest patrné tàz událost, o které
se zmiňuje Dalimilova kronika 94, 28 (Fontes rer. boh. Ill, 201)
k roku 1293, těmi slovy:
"Tehdy pan Jan z Michalovic kole po Rýnu do Pařížč jede,
tu ctnè právě kláv, tůž cěstů do Čech přijede ').
1) V rukopise Lobkovickém tyto verše scházejí a podobně nej-
spise v předloze německého rýmovaného překladu, kde nejsou přeloženy.
V prosaickém překladě (Fontes III, 295) ćteme v kap. 63. po udání
