Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
18
horníkovi.!) Patrně pocházel z Freibergu v Sasku, slavného
města hornického, a přistěhoval se odtud do Čech, kde král
a pánové zemští hleděli uvésti a zvelebovati hornictví. Jelikož
Heinrichův Tristan je věnován Reimundu z Lichtenburku, nej-
mladšímu synu pana Smila, na jehož panství Dětřich 7 Frei-
bergu provozoval hornictví, není skoro pochybnosti, že Heinrich,
básník T, jest synem tohoto Dětřicha, a vše, co můžeme usouditi
z nářečí básníkova, shoduje se s touto domněnkou.
Avšak totožnosť básnika M a básnika T tím se nedokazuje:
již v prvním svém článku jsem poukázal na to, že jméno
Heinrich bylo ve Freibergu velice oblíbeno. V městském právu
totiž, kdykoli má býti nějaké předpokládané osobě dáno libovolné
jméno, napadne zákonodárci skoro pravidelně jméno Heinrich.
A Dětřich nepřišel do Čech sám; v uvedených listinách z roku
1258 a 1259 je jmenován vedle něho jako příbuzný a dědic
jeho Gernotus dictus Niger a mezi svědky je podepsán Tbiero
de Vriberch, snad příbuzný Dětřichův, bezpečně jeho krajan
a soujmenovec. Mél-li kaZdy z nieh syna, lebce se molilo stâti,
že oběma dáno domácí jmeno Heinrich a že oba pak se jme-
novali Hernrich von Friberc.
Že se aspoň básník M narodil v Čechách, soudil bych
z vlasteneckého způsobu, kterým mluví o této zemi. Kde jen
může, vkládá své „Během“ ; není to jen mocný pán, jehož
opěvuje, aby ho za to odměnil, je to krajan; básník clice
zpívati o „tvém rytířstvu, česká země“, o manech krále českého.
Jak úmyslně vypravuje, že Grinet byl nejslavnějším rytířem
celé Francie a že „Čech“ ho sbodl prece hned pri prvním
klání!
Ač známe od Heinricha jenom jedinou báseň toho druhu
a mohli bychom mysliti; že jen sláva krajanova ho přiměla
k opěvání slavného činu a že neprovozoval vychvalování a
opěvování slavných „koleů“ řemeslně, přece v ohledu literárně
historickém druží se básník náš nejblíže k pěvcům, básníky
erbovními (Wappendichter) nazvaným.
1) Emler, Regesta II, 78, 81, 110, 111; obsah jejich u Toisehera
I. c. Listiny jsou z r. 1258, 1259 a 1261. Srv. Grať K. Sternberg,
Umrisse einer Geschichte der böhmischen Bergwerke, I, 1, 39 a I,
2, 20, a. nn.
