EN | ES |

Facsimile view

1071


< Page >

18

horníkovi.!) Patrně pocházel z Freibergu v Sasku, slavného města hornického, a přistěhoval se odtud do Čech, kde král a pánové zemští hleděli uvésti a zvelebovati hornictví. Jelikož Heinrichův Tristan je věnován Reimundu z Lichtenburku, nej- mladšímu synu pana Smila, na jehož panství Dětřich 7 Frei- bergu provozoval hornictví, není skoro pochybnosti, že Heinrich, básník T, jest synem tohoto Dětřicha, a vše, co můžeme usouditi z nářečí básníkova, shoduje se s touto domněnkou.

Avšak totožnosť básnika M a básnika T tím se nedokazuje: již v prvním svém článku jsem poukázal na to, že jméno Heinrich bylo ve Freibergu velice oblíbeno. V městském právu totiž, kdykoli býti nějaké předpokládané osobě dáno libovolné jméno, napadne zákonodárci skoro pravidelně jméno Heinrich. A Dětřich nepřišel do Čech sám; v uvedených listinách z roku 1258 a 1259 je jmenován vedle něho jako příbuzný a dědic jeho Gernotus dictus Niger a mezi svědky je podepsán Tbiero de Vriberch, snad příbuzný Dětřichův, bezpečně jeho krajan a soujmenovec. Mél-li kaZdy z nieh syna, lebce se molilo stâti, že oběma dáno domácí jmeno Heinrich a že oba pak se jme- novali Hernrich von Friberc.

Že se aspoň básník M narodil v Čechách, soudil bych z vlasteneckého způsobu, kterým mluví o této zemi. Kde jen může, vkládá své Během ; není to jen mocný pán, jehož opěvuje, aby ho za to odměnil, je to krajan; básník clice zpívati o tvém rytířstvu, česká země, o manech krále českého. Jak úmyslně vypravuje, že Grinet byl nejslavnějším rytířem celé Francie a že Čech ho sbodl prece hned pri prvním klání!

známe od Heinricha jenom jedinou báseň toho druhu a mohli bychom mysliti; že jen sláva krajanova ho přiměla k opěvání slavného činu a že neprovozoval vychvalování a opěvování slavných koleů řemeslně, přece v ohledu literárně historickém druží se básník náš nejblíže k pěvcům, básníky erbovními (Wappendichter) nazvaným.

1) Emler, Regesta II, 78, 81, 110, 111; obsah jejich u Toisehera I. c. Listiny jsou z r. 1258, 1259 a 1261. Srv. Grať K. Sternberg, Umrisse einer Geschichte der böhmischen Bergwerke, I, 1, 39 a I, 2, 20, a. nn.



Text viewManuscript line view