Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
„dva panice z Irlanta z té zemice‘ (108, 13),
kde ostatní rukopisy G. pisi ,von Fngellande', F vsak ‚von
Irlande*.
325, 3. ,tu neosta neZ komornik patananisel'
shoduje se s rukopisem F aż na chybné parananisc!; Jjelikoż
český básník právě na tom místě přecházel od jednoho pra-
mene k druhému, mohl se lehce zmýliti s neznámým jemu
jménem. O menších shodách pomlčím. —
O Tandariuši a jeho poměru k básní Pleierově promluvil
jsem na místě jiném '), a krátce po mně pan prof. Mourek
v Pojednáních král. čes. Učené společnosti. Česká báseň jevila
se býti zpracováním německé, jenom o spůsobě, jak básník
pracoval, nebyli jsme za jedno; já tvrdil, že básník pracoval
dle středověkého zvyku z paměti, p. prof. Mourek, že měl knihu
německou při práci otevřenou před sebou; zdá se však, že po
novém vykladé mém 2) pan prof. Mourek se pridal k mému
názoru; aspoň dosud na ony vývody ani slovem neodpovédél ?).
Tandariuš pochází až z konce stol. XIV. S ním se shoduje
v té vlastnosti, že neuvádí skoro žádných jmen a že je pra-
cována dle nějakého chatrného pramene, jiná báseň, jejíž zlomek
nalezl Hanuš a jižto znám z opisu p. Paterova; vypravuje o ně-
jakém rytíři, který jsa vyhnán ze své země, dlí na dvoře krá-
lovském a miluje jednu z dvořanek.
Kdežto však i Feifalik sám ještě pochyboval 4), zdali v české
literatuře jsou zpracovány i básně z oboru národní pověsti
německé, ukázala řada nových nálezů, že čeští skladatelé tako-
1) Čas. Čes. Mus. LXI., 106—115.
?) Athenaeum IV. (1887), květen.
3) V „Hlidce literární“ 1888, str. 48, tvrdil pan Pelikan,
uvažuje o práci páně Mourkově, že můj rozbor se zakládá pouze na
Meyerově rozboru, a ne na básní Pleierově samé, a když jsem to po-
piral v Hlídce, str. 82, odpovídal p. Pelikán, že „byl jeho soud zcela
opodstatněný, když v citátech nenalezl ničeho, co by nebylo v Meye-
rově rozboru“, a dodal ironicky: „Ale p. Kraus tvrdí, že ruk. užil,
a my mu to musime tedy věřiti“. Jsem nucen brániti se zde, protože
redakce nedopřála již místa stručné mé odpovědi, že v mém článku
je přes půl sta citátu, o nichž u Meyera není ani zdání a které jsem
přece odněkud musil míti.
^) S.-B. der k. Akademie Wien XXIX., 83.
