[1] |
„dva panice z Irlanta z té zemice‘ (108, 13),
|
---|
[2] |
kde ostatní rukopisy G. pisi ,von Fngellande', F vsak ‚von
|
---|
[3] |
|
---|
[4] |
325, 3. ,tu neosta neZ komornik patananisel'
|
---|
[5] |
shoduje se s rukopisem F aż na chybné parananisc!; Jjelikoż
|
---|
[6] |
český básník právě na tom místě přecházel od jednoho pra-
|
---|
[7] |
mene k druhému, mohl se lehce zmýliti s neznámým jemu
|
---|
[8] |
jménem. O menších shodách pomlčím. —
|
---|
[9] |
O Tandariuši a jeho poměru k básní Pleierově promluvil
|
---|
[10] |
jsem na místě jiném '), a krátce po mně pan prof. Mourek
|
---|
[11] |
v Pojednáních král. čes. Učené společnosti. Česká báseň jevila
|
---|
[12] |
se býti zpracováním německé, jenom o spůsobě, jak básník
|
---|
[13] |
pracoval, nebyli jsme za jedno; já tvrdil, že básník pracoval
|
---|
[14] |
dle středověkého zvyku z paměti, p. prof. Mourek, že měl knihu
|
---|
[15] |
německou při práci otevřenou před sebou; zdá se však, že po
|
---|
[16] |
novém vykladé mém 2) pan prof. Mourek se pridal k mému
|
---|
[17] |
názoru; aspoň dosud na ony vývody ani slovem neodpovédél ?).
|
---|
[18] |
Tandariuš pochází až z konce stol. XIV. S ním se shoduje
|
---|
[19] |
v té vlastnosti, že neuvádí skoro žádných jmen a že je pra-
|
---|
[20] |
cována dle nějakého chatrného pramene, jiná báseň, jejíž zlomek
|
---|
[21] |
nalezl Hanuš a jižto znám z opisu p. Paterova; vypravuje o ně-
|
---|
[22] |
jakém rytíři, který jsa vyhnán ze své země, dlí na dvoře krá-
|
---|
[23] |
lovském a miluje jednu z dvořanek.
|
---|
[24] |
Kdežto však i Feifalik sám ještě pochyboval 4), zdali v české
|
---|
[25] |
literatuře jsou zpracovány i básně z oboru národní pověsti
|
---|
[26] |
německé, ukázala řada nových nálezů, že čeští skladatelé tako-
|
---|
[27] |
1) Čas. Čes. Mus. LXI., 106—115.
|
---|
[28] |
?) Athenaeum IV. (1887), květen.
|
---|
[29] |
3) V „Hlidce literární“ 1888, str. 48, tvrdil pan Pelikan,
|
---|
[30] |
uvažuje o práci páně Mourkově, že můj rozbor se zakládá pouze na
|
---|
[31] |
Meyerově rozboru, a ne na básní Pleierově samé, a když jsem to po-
|
---|
[32] |
piral v Hlídce, str. 82, odpovídal p. Pelikán, že „byl jeho soud zcela
|
---|
[33] |
opodstatněný, když v citátech nenalezl ničeho, co by nebylo v Meye-
|
---|
[34] |
rově rozboru“, a dodal ironicky: „Ale p. Kraus tvrdí, že ruk. užil,
|
---|
[35] |
a my mu to musime tedy věřiti“. Jsem nucen brániti se zde, protože
|
---|
[36] |
redakce nedopřála již místa stručné mé odpovědi, že v mém článku
|
---|
[37] |
je přes půl sta citátu, o nichž u Meyera není ani zdání a které jsem
|
---|
[38] |
přece odněkud musil míti.
|
---|
[39] |
^) S.-B. der k. Akademie Wien XXIX., 83.
|
---|