EN | ES |

Facsimile Lines

1071


< Page >

[1]
dva panice z Irlanta z zemice (108, 13),

[2]
kde ostatní rukopisy G. pisi ,von Fngellande', F vsak von
[3]
Irlande*.

[4]
325, 3. ,tu neosta neZ komornik patananisel'

[5]
shoduje se s rukopisem F na chybné parananisc!; Jjelikoż
[6]
český básník právě na tom místě přecházel od jednoho pra-
[7]
mene k druhému, mohl se lehce zmýliti s neznámým jemu
[8]
jménem. O menších shodách pomlčím.

[9]
O Tandariuši a jeho poměru k básní Pleierově promluvil
[10]
jsem na místě jiném '), a krátce po mně pan prof. Mourek
[11]
v Pojednáních král. čes. Učené společnosti. Česká báseň jevila
[12]
se býti zpracováním německé, jenom o spůsobě, jak básník
[13]
pracoval, nebyli jsme za jedno; tvrdil, že básník pracoval
[14]
dle středověkého zvyku z paměti, p. prof. Mourek, že měl knihu
[15]
německou při práci otevřenou před sebou; zdá se však, že po
[16]
novém vykladé mém 2) pan prof. Mourek se pridal k mému
[17]
názoru; aspoň dosud na ony vývody ani slovem neodpovédél ?).

[18]
Tandariuš pochází z konce stol. XIV. S ním se shoduje
[19]
v vlastnosti, že neuvádí skoro žádných jmen a že je pra-
[20]
cována dle nějakého chatrného pramene, jiná báseň, jejíž zlomek
[21]
nalezl Hanuš a jižto znám z opisu p. Paterova; vypravuje o -
[22]
jakém rytíři, který jsa vyhnán ze své země, dlí na dvoře krá-
[23]
lovském a miluje jednu z dvořanek.

[24]
Kdežto však i Feifalik sám ještě pochyboval 4), zdali v české
[25]
literatuře jsou zpracovány i básně z oboru národní pověsti
[26]
německé, ukázala řada nových nálezů, že čeští skladatelé tako-

[27]
1) Čas. Čes. Mus. LXI., 106—115.

[28]
?) Athenaeum IV. (1887), květen.

[29]
3) V Hlidce literární 1888, str. 48, tvrdil pan Pelikan,
[30]
uvažuje o práci páně Mourkově, že můj rozbor se zakládá pouze na
[31]
Meyerově rozboru, a ne na básní Pleierově samé, a když jsem to po-
[32]
piral v Hlídce, str. 82, odpovídal p. Pelikán, že byl jeho soud zcela
[33]
opodstatněný, když v citátech nenalezl ničeho, co by nebylo v Meye-
[34]
rově rozboru, a dodal ironicky: Ale p. Kraus tvrdí, že ruk. užil,
[35]
a my mu to musime tedy věřiti. Jsem nucen brániti se zde, protože
[36]
redakce nedopřála již místa stručné odpovědi, že v mém článku
[37]
je přes půl sta citátu, o nichž u Meyera není ani zdání a které jsem
[38]
přece odněkud musil míti.

[39]
^) S.-B. der k. Akademie Wien XXIX., 83.


Text viewFacsimile