Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
leta docílily tyto oddíly jistých lokálních úspěchů,! ale celá výprava
skončila neúspěchem. Zpráva tohoto kronikáře jest zajímava proto,
že hledá příčinu ve veliké chtivosti vůdců. Jiný souvěký pramen2
nás zpravuje o tom, že kněžstvo v okolí Tournai a Lille zamlčelo
lidu porážku křižáků v Čechách. Příčinou toho bylo mnoho při-
vrženců husitství ve Flandrech a v Artois. Přicházíme takto k nej-
zajímavější části česko-francouzských styků v letech 1418—1431.
Pro české dějiny jest to období velice důležité, neb můžeme na
zakladć jeho studia vniknouti do genese husitskćho pikardstvi.
Chceme-li porozuměti vzniku husitských Pikardu, pak jest třeba
všimnouti si dvou věcí: 1. Sektářství v severní Francii a 2. Dosa-
vadního stavu otázky genese t. zv. adamitství.
Pěknou práci o prvním bodě vydal Beuzart.3 Podáváme přehled
dějin heresí ve Flandrech a Artois dle tohoto díla. S prvními sto-
pami sekt potkáváme se tam roku 1025. Lze se domnívati, že sek-
táři v Artois byli pod vlivem italským, Claudia z Turina, náruži-
vého to odpůrce kultu obrazů. Bylo prý to přeneseno do Artois
jistým Gundulfem, jenž tam přišel z krajin, kde se učení Claudiovo
velmi uplatiiovalo.4 Učení sekty se jevilo v obrazoborectví, zamítání
obřadů a svátostí, zvláště svátosti oltářní, křtu a pokání.5 Příznačno
jest, že herese byla rozšířena mezi tkalci. Sektáři tito byli ve spo-
jení s jihem, ale Beuzart rozhodně popírá, že by v tomto období
již byli pod vlivem katarrskym. To se dä dokázati až pro druhou
periodu, pro poslední čtvrt XII. století. V té době není již sekta
omezena na pouhé tkalce, nýbrž shledáváme se s ní ve všech
vrstvách a jest ve spojení s jižní Francií. Sektáři,ó jako v prvním
období, zamítali Eucharistii a křest a kromě toho prohlašovali ještě
Boha pouze za Tvůrce věčnosti a považovali věci časné za dílo
1 Buchon, J. A, C., Chronigues d'Engerrand de Monstrelet (ve sbírce: „Choix
de chroniques et mémoires sur l'histoire de France, Paris, 1836), II, 486, kap.
236. Těžko říci, která místa myslel, neb jejich jména jsou velmi zkomolena.
teme: „Si entrerent au pays des dits Pragois, gui fut par eux moult exilé,
et prirent un fort chätel nomme Nasone et la forte ville de Caldes avec
aucünes autres. Toutefois aucuns de ceux qui étoient en cette armée en assez
grand nombre se départirent et retrouvèrent en leurs lieux, pour che que les
dessus dits capitaines comme il leur sembloit, usoient de trop grand'convoitise."
? Viz Duplessis d'Argentre, Carolus, Collectio iudiciorum de novis erroribus
etc. I, 2, str. 172—174. (Paris, 1728.)
3Les hérésies pendant le moyen áge et la réforme jusqu' à la mort de
Philippe II, 1598, dans la région de Douai, d' Arras et au pays d' Alleu.
(Paris, 1912).
$ U. d., 6.
5Frédéricq, Corpus documentorum inquisitionis .. . Neerlandicae I, (Gent, 1889),
6 Beuzart, 12.
13
