| [1] |
leta docílily tyto oddíly jistých lokálních úspěchů,! ale celá výprava
|
|---|
| [2] |
skončila neúspěchem. Zpráva tohoto kronikáře jest zajímava proto,
|
|---|
| [3] |
že hledá příčinu ve veliké chtivosti vůdců. Jiný souvěký pramen2
|
|---|
| [4] |
nás zpravuje o tom, že kněžstvo v okolí Tournai a Lille zamlčelo
|
|---|
| [5] |
lidu porážku křižáků v Čechách. Příčinou toho bylo mnoho při-
|
|---|
| [6] |
vrženců husitství ve Flandrech a v Artois. Přicházíme takto k nej-
|
|---|
| [7] |
zajímavější části česko-francouzských styků v letech 1418—1431.
|
|---|
| [8] |
Pro české dějiny jest to období velice důležité, neb můžeme na
|
|---|
| [9] |
zakladć jeho studia vniknouti do genese husitskćho pikardstvi.
|
|---|
| [10] |
Chceme-li porozuměti vzniku husitských Pikardu, pak jest třeba
|
|---|
| [11] |
všimnouti si dvou věcí: 1. Sektářství v severní Francii a 2. Dosa-
|
|---|
| [12] |
vadního stavu otázky genese t. zv. adamitství.
|
|---|
| [13] |
Pěknou práci o prvním bodě vydal Beuzart.3 Podáváme přehled
|
|---|
| [14] |
dějin heresí ve Flandrech a Artois dle tohoto díla. S prvními sto-
|
|---|
| [15] |
pami sekt potkáváme se tam roku 1025. Lze se domnívati, že sek-
|
|---|
| [16] |
táři v Artois byli pod vlivem italským, Claudia z Turina, náruži-
|
|---|
| [17] |
vého to odpůrce kultu obrazů. Bylo prý to přeneseno do Artois
|
|---|
| [18] |
jistým Gundulfem, jenž tam přišel z krajin, kde se učení Claudiovo
|
|---|
| [19] |
velmi uplatiiovalo.4 Učení sekty se jevilo v obrazoborectví, zamítání
|
|---|
| [20] |
obřadů a svátostí, zvláště svátosti oltářní, křtu a pokání.5 Příznačno
|
|---|
| [21] |
jest, že herese byla rozšířena mezi tkalci. Sektáři tito byli ve spo-
|
|---|
| [22] |
jení s jihem, ale Beuzart rozhodně popírá, že by v tomto období
|
|---|
| [23] |
již byli pod vlivem katarrskym. To se dä dokázati až pro druhou
|
|---|
| [24] |
periodu, pro poslední čtvrt XII. století. V té době není již sekta
|
|---|
| [25] |
omezena na pouhé tkalce, nýbrž shledáváme se s ní ve všech
|
|---|
| [26] |
vrstvách a jest ve spojení s jižní Francií. Sektáři,ó jako v prvním
|
|---|
| [27] |
období, zamítali Eucharistii a křest a kromě toho prohlašovali ještě
|
|---|
| [28] |
Boha pouze za Tvůrce věčnosti a považovali věci časné za dílo
|
|---|
| [29] |
1 Buchon, J. A, C., Chronigues d'Engerrand de Monstrelet (ve sbírce: „Choix
|
|---|
| [30] |
de chroniques et mémoires sur l'histoire de France, Paris, 1836), II, 486, kap.
|
|---|
| [31] |
236. Těžko říci, která místa myslel, neb jejich jména jsou velmi zkomolena.
|
|---|
| [32] |
teme: „Si entrerent au pays des dits Pragois, gui fut par eux moult exilé,
|
|---|
| [33] |
et prirent un fort chätel nomme Nasone et la forte ville de Caldes avec
|
|---|
| [34] |
aucünes autres. Toutefois aucuns de ceux qui étoient en cette armée en assez
|
|---|
| [35] |
grand nombre se départirent et retrouvèrent en leurs lieux, pour che que les
|
|---|
| [36] |
dessus dits capitaines comme il leur sembloit, usoient de trop grand'convoitise."
|
|---|
| [37] |
? Viz Duplessis d'Argentre, Carolus, Collectio iudiciorum de novis erroribus
|
|---|
| [38] |
etc. I, 2, str. 172—174. (Paris, 1728.)
|
|---|
| [39] |
3Les hérésies pendant le moyen áge et la réforme jusqu' à la mort de
|
|---|
| [40] |
Philippe II, 1598, dans la région de Douai, d' Arras et au pays d' Alleu.
|
|---|
| [41] |
|
|---|
| [42] |
|
|---|
| [43] |
5Frédéricq, Corpus documentorum inquisitionis .. . Neerlandicae I, (Gent, 1889),
|
|---|
| [44] |
|
|---|
| [45] |
13
|
|---|
