1465
1470
1475
1480
1485
1490
131
nad jiné v tomto životě.
Protoż nebud rad v samotě,
kdeZt sé zdá byti koli,
v domu nebo na poli
aby vždy byl s mocnůú ruki;
nikdy nebývaj bez hluku.
At sé tiem tvé srdce kojí,
kdežto sč družina brojí,
kniežata, rytieři i páni
vôkol tebe na vše strany,
v nichžto měj své všecky poklady
jimiž města, tvrdé hrady
premóżeś, kady potiehneš;
tak cti i zbozie dosiehnes.
Totot, králi, pravím také,
slyš rád řeči všelikaké
v piesniech i v každém pravení,
nač sě ktěré slovo mieni,
ně sě tak, aby rozuměl,
potom též praviti uměl.
Rys radí.
kRysovét obyčej mají,
vše v jednu stopu šlapají,
velmi jsû povolni sobě.
Též já, králi, pravím tobě,
aby nepřešel nikoli,
buď to k šturmu neb na poli,
tak jednaj, at lidé tvoji
každý na svém miestě stojí,
jakž kto šikován v svej rotě.
Když tak lid máš v té jednotě,
s rovným lidem jsa tak pilen,
vravím tobě, aby nepřešel též (nepřekročil nebo nezanedbal
téhož, co o rysích praveno). — ?!) Jakz kto B. — !?) s rovnjm
lidem: rovný ve smyslu = stejné platnosti a váhy; srov. rovný
k rovnému rád se tovaryší a j. (v Jungm. Sl.).
9*
