970

XVIII

dofpiel geft, o čemž pojednal J. Gebauer v; Staročeský zlomek evangelia svato Janského na str. 114.

O překladu Vídeňského evangelistáře možno jest říci, že jest velmi neohrabaný, zvláště když jej přirov- náme ke druhým překladům století XIV., které i slohovou vybroušeností vynikají; mimo to na mnohých místech jest překlad neúplný; což obé vysvětluje se způsobem, jakým evangelistář povstal. Naproti tomu jest sloh evan- gelistáře Seitenstetského mnohem pružnější a nezápasí tolik se slovy a obraty, ale přes to zachována v něm řeč poněkud starší. Z toho dá se sice usouditi, že jeden rukopis nepovstal z druhého, ale nijak vyloučeno není, že ze stejného pramene vyprýštily, jen s tím rozdílem, že evangelistáři Víd. byla předlohou práce snad první, kdežto S. vypisoval z předlohy již poupravené slohem. Domnénku podepírají oba rukopisy vyznívající podřečím moravským, proti ní však stojí obsah, jenž ve Víd. jest rozšířenější než v Seit., kde máme čtení pouze na ne- děle připadající.

Evangelistář Olomoucký zr. 1421 chová se vc. k. veřejné knihovně v Olomouci (Sign. e. 7.). Popsán jest obšírněji u J. Jirečka v pojednání O českém prvotním překladu na str. 4 a nejnověji ve stati: „O zvláštnostech češtiny“ na str. 22. Přichází v něm na listech 1—94* život sv. Františka z Assissi, latině sepsaný od sv. Bona- ventury. Poéind: ,Muz bieffe w myeftie Afiz(kem gmenem Frantiffek, gehozto pamyet v pozehnanych." Srovnej Acta Sanctorum vydaná od Bollandistà II. svazek říjnový str. 744. I tento evangelistáf jest přepisem nějakého pře- kladu, velmi blízkého oběma předešlým, ale řeč jeho již na mnohých místech velmi jest obnovena; na místo slov již tenkráte zastaralých jako hospodin, pop a pod. po- loZena jsou vesměs slova tehdy obyčejná, a i sloh jeho