204
cur aegre feras, si te ad id tempus reservavi, quo non minus commode quam
in praesentia beneficio tuo uti licebit. Ouanguam autem praeter consuetudinem
seculi nostri facis, gui in ipso ortu amicitiae ea praestas, guae a coniunctis-
simis atque familiarissimis vix sperari possunt: mihi tamen studium erit, ne te
quempiamve alium amoris in me et benevolentiae poeniteat. Vale. Ex Bulsavia
4. Cal. Octobres.
Adressata neznáme. Poněvadž list psán v Blšanech jako listy Bohuslavovy starší,
možná, že jednalo se o výměnu peněz na cestu východní.
175.
Bohuslav Janovi z Pibry.
Z Kadaně. Lituje v úzkostech postaveného za příčinou bouře, jež mu hrozí, a napo-
míná, aby mysli neztrácel. Vzkazuje mu po Lukášovi radu svou, ale myslí, aby také s ji-
nými se poradil. (Nova epist. app. 25.)
Joanni de Pibra s. d. Retulit mihi Lucas grandem tibi procellam immi-
nere, atque ob id plus fortasse, quam hominem constantem facere par est, te
angi. Aegre id et gravius, quam dici potest, fero. Quaecunque enim tibi eve-
niunt, ea ego pro meo in te studio non possum mihi non evenisse putare.
Neque profecto id humanitate mea accidit, sed virtute tua et singulari erga
me benevolentia, cui nisi aliqua ex parte responderem, improbum me ac ne-
farium confiterer. Noli tu propterea concidere atque animo frangi; humana
nam sunt, quae pateris, neque ulli sexui, aetati nationique incognita. Ea certe
lege nascimur, ut omnibus fortunae ludibriis expositi simus. Noli, inquam,
committere, ut aut fortunae temeritas aut cuiusquam levitas plus apud te possit
quam probitas innocentiaque tua et vita ab ipsa pueritia recte integreque
transacta, quae doctissimi homines solum bona existimant, quoniam nemini
eripi auferrique possunt. Reliqua ex Luca cognosces, qui non solum animum
meum in te sed etiam, quid tibi faciendum putem, coram referet. Cave tamen,
ne tantum mihi tribuas, ut, quae a me emanant, oracula quaedam iudices,
sed eos quoque consule, qui in his rebus peritiores exercitatioresque sunt.
Quanquam enim ipse maxime omnium tibi bene esse cupio, vereor tamen,
ne error meus atque imperitia tibi aliquod negotium facesseret. Vale. Cadanae.
Obtíž výkladu a vrocení listu tohoto jest nesmírná. Napřed mluví se o bouři, která
Pibrovi prý hrozí, což, máme-li zřetel k výroku pozdějšímu, že nepozbytným dobrem jest
jediná cnost, mohlo by ukazovati k nebezpečí ztráty nějaké hmotné, na př. ztráty úřadu.
Ale vždy opět výklad ten jest nejistý, poněvadž Bohuslav dále praví, že nehoda Pibrovi
hrozící jest pouze lidská, jíž podrobeno každé pohlaví, každý věk, každý národ, kteréžto
frase jindy užíváno bývá jen o nemocech a o smrti. Souvisela-li bouře ta s machinacemi
v kanceláři desk zemských, jichž obětí se stal r. 1497 Viktorin ze Všehrd, či náleží-li list
tento v řadu listů Bohuslavových z l. 1505—1506, které týkají se záhadného jednání Pi-
brova s příbuznými ve Frankách, neumíme říci. Ovšem list byl napsán před březnem
r. 1505, kdy Lukáš zemřel.
