BUDÉJOVICKOMUSEJNY. 83
Minuw wiffu tyech zradecz hrozu
prhitrfie zie kkralowu wozu
ss hi wzmluuf rfca kralfu mylf
ya chzloufek zwych prfatel zbyli
gens znad toho (d)ne doztoyu
by thy prfiezzhífal rfiechz moyu
Neb czos bich tobye poradyl
40 Mnyel by bych tye zztwímí wadyl
Gift zu zlufbu prfirozeney
Atwu chzetyu dawno wzplozeny
Beflus chzulto znarbazonem
2* gííto fus zwelikym zhonem
Nato dnes zu zíe zebralí
hí to fus zu uzeptalí
Achz mi chczes wtom vieru giety
s se tye chtye achz mohu gicty
Tohos wíes snfkaks nezbudes
se dnes hí síw hí myrtw budes
protos achz rachzis prhkafi
abych byl viecz prfi twey ztrafi
10 Athy viecz bud umich [tanyech
Neb fus neygmas viery nanyech
gims zi 1aks rfku chzetÿ dohodyl
Agie zchudych ludy wzplodyl
1aks zly[ffu hi 1aks mf praufe
15 protos mi tom uwiers prauie
se hy fas hi ma rodyna
gíchs zi(y) thy chzaka gedyna
hí gís ius ne mofem dale
Cromíe tebe zweho krale
30 knemus geft pozzlednye chzaka
gdys nem prfifla chuíle tak(é)
Se nem geft nelzíe nycame
ottebe wzemíe ne zname |
wnychs zíe nelzíe bude (zby/y) zkrý
ss geft 11 nam tebe kak zbyty
Nyt bych ztras twoy byty sadal
Bicht zíe czo lepffíeho nadal
Bj tyech zlow víecz(a)nes mnoho
wífaks on nycz netbtbagfe toho
so 1aks mohu to znaze rfeczí
Sozzuda nelzíe uteczí
minuv v$u těch zrádec hrózu,
pritré sé k královu vozu
hi vzmluvi, tka: králu milj!
so já člověk svých přátel zbylý,
jenž snaď toho nedostoju,
by ty prčslyšal rčč moju,
neb což bych tobě poradil,
mněl by, bych tě s tvými vadil,
85 jizt sû sluzbû prirozen(i)
à tvü éstû dâvno vzplozeni :
Bessuš čužto s Na(barza)nem,
2" jižto juž s velikým shonem
na to dnes sú sě sebrali
so hi to juž sú uzeptali,
ač mi chceš v tom vieru jóti,
że tć chtie, ać mohi, jeti.
Tohoż, véz, Z nikakZ nezbudes,
že dnes hi Ziv hi mrtv budes.
9 Protoz, ać rócis, prikażi,
abych byl viec pri tvej stráži,
a ty viec bud u mych staniech;
neb juž nejmáš viery na 'néch,
jimž si, jakž řkú, čsti dohodil
100 a je z chudých ludí vzplodil,
jakż slysu hi jakż mi pravie.
Protož mi tom uvěř pravě,
že hi jaz hi má rodina,
jichž si ty čáka jedina,
15 hi již juž nemóžem dálě
kromě tebe, svého králé,
k n(é)muZ jest poslédnie cáka,
gdyz ném prišla chvílé taká,
Ze ném jest nelzé nikame
1 ot tebe v zemé neznámé,
v nichz sé nelzé bude skrjti,
jest-li nám tebe kak zbjti;
niť bych stráž tvój býti žádal,
bychť sč co lčpšieho nadál.
us By těch slov viece než mnoho,
všakž on nic ne(d)baje toho,
jakž mohu to snáze rieci
ž' osuda neľzé utéci:
