ZBYTEK BUDĚJOVICKOMUSEJNÝ.
1* Wtudobu ta dwa proradczíe
Nevfrneho zkutka zkladczie
Radfyelta zie ne gednako
Ne vyducze gelchze kako
s bylo gíma zweho krale
giety vmnozf chzí umale
Neb kewí(iem tu ne uphafta
pronefto zfe velmí bafta
Achz by gho kak míetnye yala
10 by zama wtom ne oftala
Taks otom mluufwffe mnoho
Beffus vecze czo dotoho
Achz bychwfe myzlilay dele
Rano gdyft witane fpoftele
15 Poydufe prfiden wffaks nezbornÿe
Poftaufeeze zie pokornye
Rezíemes kralíu czo zwíe zdyela
Wtom zíe zzuíe lepfe domnyela
Mnyecze [byt (£o) zie to zlubílo
zo Agdýft to protywno było
Toho zyrdecznye seleufe
Amezi tyem nykte ne wie
Czo zie ftaczi moczi bude
Iaks nayu obachz ne zbude
s Ius bye lud dnem zíe ugflczf]
Azzuíet obachz zíe ne zchzizcyl
Otewífíe mraky thmy nocznye
Tehdy obachz ne pomocznye
Rano uzrííew zornyu huíezdu
3o kral darius nahlu gíezdu
chtje prechz fedyffe na wozíe
Tdy ny ochzcty ny obozfe
Tbajucze ta mufie zradna
zen hí on prfied wozem padna
1° V tu dobu ta dva prorádce,
nev(é)rného skutka skládce,
radiesta sé nejednako,
nev(é)dáce jesèe, kako
s bylo jima svého králé
jéti v mnoz(é) & u málé;
neb ke všem tu neufásta,
pron(č)žto sé veľmi básta,
ač by j'ho kak mětně jala,
10 by sama v tom neostala.
Takž o tom mluvivše mnoho,
Bessuš vece: co do toho,
ač bychvě myslila i délé?
Ráno, gdyžť vstane s postelé,
15 pojdvé pr(č)deň, všakž ne sborné,
postaviece sě pokorně,
rcemez: krälu! co svë sdéla,
v tom sě svě lépše domnéla,
mniece, ž' byť sě to zřúbilo;
zo a gdyżt to protivno było,
toho srdečně želievě.
A mezitiem nikte nevie,
co sě stáci moci bude,
jakž najú obač nezbude.
2% Już bó lud dnem sé ujiscil,
a svét obaé sé nezéiscil
ote všie mraky tmy nočnie.
Tehdy obač nepomocně
réno uzrèv zorniu hvězdu
so kráľ Darius, ndhli jézdu
chté prec, s(é)di(e)Se na vozé.
T'dy ni o ésti ni o Bozé
(d)bajáce ta muZe zrádná,
s(&n hi on préd vozem padna,
6
