XIII
skripce naproti tomu jdou ona pořád od počátku až do konce každého ze
zbytků přítomných, znamenajíce verše jeho bez ohledu k mezerám, označe-
ným pokaždé větší pausou, jmenovitě na str. 63, 67, 76 a 90—96. Myslíme,
že tak i citování i srovnávaní čili kontrolování citatů s originaly bude po-
hodlnějším. Vytkne-li kdo dle našeho vydání na př. verš 110 SV a půjde-li
čtenáři o to, aby verš týž v originale spatřil, pohledna na protější otisk jeho
a na čísla k tomu patřící, v okamžení pozná, že týž verš stojí v originale
na str. 2 v řádku 34 sloupce druhého. Římskými čísly opatřil už V. Hanka
nejspíše kapitole zbytku SV a my sme ho následovali, nemajíce proč pochybo-
vati zvlášť o tom, že se tak aspoň celé kapitole pohodlněji dají citovati nežli
dle veršů, jako na př. výše (str. XI) dotčené o Paridovi a vyvrácení Troje.
Latinským titulům a jiným přípisům dopřáli sme místa aspoň u otiskův
originalů, poněvadž i to se hodí ke všeličemu. Tak па př. není v BM nic
přiměřeného titulům, otištěným z B na str. 73 a 79. Pročež tím sluší méně
odporovati našemu mínění, dle něhož ty zbytky nepatří k jedné a též recensi.
I čarami řádků liší se B od BM značně a sice tak, že v B jen některé z nich
jsou oběma sloupcům společné, sahajíce od přední kolmé čáry prvého sloupce
až ke zadní druhého, a v BM všecky.
Ze skrácenin latinských dali sme nśpodobiti tiskem jen « v luń na
str. 58 hlavně proto, że se ona objevuje i ve SV textě samém a sice ve
v. 774 a 2240, Hanka pak patrně jí nerozuměl, dav ve prvém z těch veršů
vytisknouti divné za dávné. Vydavatelé Výboru (I, 139, 5 a 1137, 34) drží
se ho obakrát. Jinde « znamená ra a rá, ale jen ve SV často, jako na př. ve
v. 251, 254, 373 a jinde; v B a BM jen po jednou: onde ve v. 275, tu ve
310, který však o řádek výše stojí v otisku originalu a sice proto, že sme
do transkripce vfadili verś od písaře originalu na 4* po ř. 33 vynechaný
a teprva po ř. 43 připsaný tam, kami právě patří nejen dle kontextu než
i dle litery a, stojici před kolmou čarou řádku 33 i připsaného. Dle toho
měl by připsaný řádek státi ovšem i v otisku našem vlastně před 4° a ne
po tom. I poslední fádek na str. 82, znamenaný literou a a křížkem, patří
vlastně na str. 83 před 2". Písaři zbytkův ostatních neužili skráceniny « ani
jednou a štítili se i jiných o mnoho více nežli SV, B a BM.
Kromě skrácenin dali sme nápodobiti tiskem i všeliké chyby originalův
a opravy jejich, jak sme právě nejlépe mohli, kojíce se nádějí, že tím
o mnoho více přispějeme ku pomoci vědě vůbec a k obraně básnických památek
někdejší osvěty české zvláště, než kdy bychom vnášeli jakékoli domysly své
i do samých originalů.
Miize-li se na pf. stFicim ubohého Mastičkáře dostati lepší obrany než
je ta, které jim diplomatický otisk zbytku SV ochotně poskytuje nejen svými
stříci ve v. 779 než i řitieři v 1025 a partikulou, hodící se právě i k od-
hánění protivníků jejich, t. j. prié. v 909, 1052, 1610 a jinde ?
Nemaje nyní kde obfrati se tím déle, připomínám poprvé jen to, že
vydavatelé Výboru (I, 81, 31 a 139, 10) jen Mastičkářovým strýcům dopřáli
