18 ZBYTEK
Ayakz ho nahle zwyedyechu
Tak gey finylofty przıge hu
25 Tehdy ffye wtu wlaft vwyeze
Hlube tam przyedeze potyeze
Vda [ye gmu gyety tady
Kdefto [u troyfke ohrady
Geltye gedynke znamenye
so Tu kdezto lezy kamenye
Nynyelytye len (hffety
Aty budu wypwyty
Procz ffye mu ruffyenye [talo
Proczty fegye to wfye dalo
Hic commendat ducem.
s Byl gelt paris knyczycz wtrogy
Wzchowan weczlty vpokogy
Gehoz otczyk ymatka
Prolafku fweho dyetatka
Tak byechu myle wzchowaly
10 Iakz mu woly wewfyem daly
Gmyegefye to knyeze klowu
Mymo wfyeczko mylfl hotowu
Sta [fie to czafa gednoho
Kdyz gezdy wleffe mnoho
45 Az ffye otlowezow zbludy
Akon fye mu welmy ztrudy
Przyboda fye fezyelty vpufezy
Pod krafny buk wgednu hufty
Wzwrha naffuk vzdu fkonye
so Pocze [paty drzycwu [ye klonye
Zdyefe fye gemu wtey hodynye
Vzrzye wefnye trzy bohynye
Gednu genz wladne mylofty
9* Druhu genz wladne mudrofty
I ffeho fwyeta vdatítwem
Trzyety yenz wladne boha'ftwem
Aty zlatte yablko gmyechu
5 О nyezto fye welmy prziechu
Nebo byefye nanyem pyfano
Ktera kraffye tey bude dano
Wzwolychu ho fudezy [fobye
Rzkucz dawame tu mocz tobye
10 Acz ffye neprzyem dele oto
a jakž ho náhlé zvěděchu,
tak jej s milostí prije(c)hu.
Tehdy sě v tu vlasť uvieže,
mo hlúbe tam préd (sč) potieže.
Uda sě j'mu jeti tady,
kdežto sú trojské ohrady,
ještě jedinké znamenie
tu, kdezto lézí kamenie.
"5 N(e)nie-li té lén slyseti,
a(ž) ti budu vypráv(č)ti,
proč sč mu rušenie stalo,
proč ti sč je to vše dálo.
XII. Byl jest Pariš, kněžic v Troji,
120 vzchován ve ésti, u pokoji,
jehož otčík i matka
pro lásku svého dietátka
tak béchu milé vzchovali,
jakž mu vóli ve všem dali.
725 Jmějéše to knieže k lovu
mimo všecko mysl hotovü.
Sta sě to časa jednoho,
když jezdi v lésě mnoho,
až sě ot lovcov zblúdi
130 a kóń sć mu velmi ztrudi;
priboda sé s cesty v puści
pod krásný buk v jednu húšti,
vzvrha na suk uzdu s koně,
pote spâti, drévu sé kloně.
155 Zdiese sé jemu v tej hodině,
uzré ve snë tri bohyně:
jednu, jenž vládne milostí ;
9“ druhú, jenž vládne múdrostí
i sého světa udatstvem;
mo trětí, jenž vládne boha(t)stvem.
A ty zlaté jablko jmiechu,
o néZto sé velmi priechu;
nebo bieše na něm pisáno:
která krašše, tej bude dáno.
145 Vzvolichu ho súdcí sobě,
řkúc: dáváme tu moc tobě,
alt) sě neprem dele, o to,
