SVATOVITSKŸ.
10 Ty bydlechu vpokogy
Ze (fye yuz nehodyechu kbogy
Bye obyczey czala toho
Iakoze vzrziechu koho
Genz byl dobry wiwey mladofty
15 À yakz doffel ftarolty
Dano mu zbozye tolyko
Dofmrty trzyeba kolyko
Iuz malo zapenyez zlatta
Neb na kohoz [padne [trata
30 Zawrzy przyednym dyegy wrata
Potyech ftachu malem dale
Wftranu podle (weho krale
Gynofye rytyerftwo mlade
Gymyz geftye mladoft wlde
2 Ty czoz neuczynye mudrofty
To oblepfye fwu rychlofty
Awflak przyedftarymy tyemy
Itake mladfymy wfyemy
Aryftotyles (fedyelye
зо Genz tehdy kralew myítr byefye
Sweho myftrowftwa vzywagye
Brzyeczitanowy wyenecz magye
Ten gmyegefye nato znamenye
Ze ponyem wyeczfyeho nenye
ss lakz ffye brzyeczltan wzdy zelena
Tak ho mudroft powyffena
Nebude wyecz polepfena
Tehdy kral mezy nymy [togye
Wezrzyew narytyerftwo [woge
4» Nefna*d bych mohl wylezety
Iakz tyem pocze wellel byty
Tak flechetne lydy gmage
Stalye wiye pecze neymage
Neb acz by byl tak pokogen
45 By nedbal ygednyech wogen
Awfak take lydy gmyelye
Pronyez drz byty mufyefye
Wten czas taczy dny byechu
Wnychz wfye offenye ktwyechu
so Zyto wyno drzyewe trawa
5^ Kazde podle fweho pwa
Allexander ezafa toho
Ti bydliechu u pokoji,
Ze sé juZ nehodiechu k boji.
Bě obyčej časa toho,
sss jakože uzréchu koho,
jenž byl dobrý v svej mladosti
a jakž došel starosti,
dáno mu zbožie toliko,
do smrti tréba koliko.
so Już móło za peniež zlata,
neb na kohoż spadne ztráta:
zavri préd ním, dějí, vrata.
Po těch stáchu málem dálě,
v stranu podlě svého králě
ss jinoše, rytierstvo mladé,
jimiž ješté mladosť vl(á)de.
Ti což neučinie múdrostí,
to oblepsie svú rychlostí.
A však prěd starými těmi
sso i také mladšími všemi
Aristot(e)leš sědieše,
jenž tehdy králév mistr bieše;
svého mistrovstva užívaje,
brěčtanový věnec maje.
sss Ten jmějéše na to znamenie,
že po něm věčšieho nenie.
Jakž sě brěčtan vždy zelénd,
tak (j)ho müdrost povy&ena,
nebude viec polépsena.
seo Tehdy král mezi nimi stoje,
vezrév na rytierstvo svoje,
nesnází, bych mohl vyl(íči)ti,
jakž tiem poče vesel býti,
tak Sléchetné lidi jmaje.
ses Stáše vše, péče nejmaje;
neb ač by byl tak pokojen,
by nedbal i jedněch vojen,
a však také lidi jmieše,
pro něž drz býti musieše.
sio V ten čas tací dni biechu,
v nichž vše osénie ktviechu:
žito, víno, driev(i)e, tráva,
D^ kazdé podlé svého práva.
Alexander Casa toho