Hofpodnye czfty proradnykow
Ty toho glfu obyczege
Oko fye gych wezdy [myegie
ss Jazyk gmagy wnyz mecz wífobye
Genz [lecze (tranye naobye
Zchlapiecho rzada nykoly
Igednoho wczelt newoly
Nebo chlap kdyz yeft powyflen
40 Nefnadnye bude vtyffen
Ze kolo naywyecze fkrzipa
Maly had naywyecze fypa
Achlapye naywyecze chlypa
Afpis flowe hadek geden
45 Tek Ten yelt tak welmy nezbeden
Iakz nedba ygednyech kuzel
Hlawu ftahne yako vzel
Kdyz kto kuzly ktye gey gyety
4° Nemoze nyczle profpyety
Gedno vcho kzemy [tuly
Adruhe chwoftem zatuly
A takez chlap kdyz bude wylly
6 Dobrzie flyllye wlak nelhfy
Kterziz potok woden bude
Ten ffye wzdy wyecze zabude
Nez ktera hluboka rzyeka
Geíto fyrocze wyteka
10 Takez chlap kdyz obohatye
Kdyz fyedy dany neplatye
Dobrze znaw wlak nepofna tye
Awfak ktoz gma dobre nrawy
Ktolyz geft [we wyeri prawy
15 Nebo acz gye pokolenye
Nyekter1 zbozneho nenye
Wíak gífu doftoyny czltnofty
Kdyz dbayu omudrofty
Neb naywyeczlye flechta tu gye
20 Kdez [myffl nrawy okraflyge
Ch Slechetny fezep bywa [plany
Kdyzflye ftar1 pen oplany
Tak zchuzfych byuagy pany
Kdyz zbozye neb fmylla nenye
25 Wflechtye bude porulenye
A paklyfve kdy to vda
ZBYTEK
hospodnie ésti proradníkov!
Ti toho jsú obyčeje:
oko sě jich vezdy směje,
210 jazyk mají vniž meč v sobě,
jenž sěče straně na obě.
Z chlapie(h)o řáda nikoli
i jednoho v česť nevoli;
nebo chlap když jest povýšen,
215 nesnadné bude utisen ;
že kolo najviece skrípá,
maly had najviece sípá
& chlápé najviece chlípá.
Aspiš slove hádek jeden,
220 ten jest tak velmi nezbeden,
jakž nedbá i jedněch kúzel,
hlavu stáhne jako uzel;
když kto kúzly (ch)tie jej jéti,
4" nemóže ničse prospěti;
225 jedno ucho k zemi stúlí
a druhé chvostem zatúlí.
A takéž chlap, když bude vyšší,
dobrč slyše, však neslyší.
Kte(rý)ž potok voden bude,
sso ten sè vždy viece zabude
než která hluboká rčka,
ježto široce vyt(j)eká.
Takéž chlap když obohatie,
když sědí, daní neplatě,
235 dobré znav, však nepozná tč.
A však ktož jmá dobré nravy,
ktoliž jest své viery pravý:
nebo ač (i) pokolenie
nékterý zbožného nenie,
зло však jsú dóstojni čstnosti,
když dbajú o múdrosti:
neb najvéésie šlechta tu je,
kdež smysl nravy okrašlije.
Sléchetnÿ ščep bývá z pláni,
245 kdyZ sé starý peň oplaní;
tak z chuzších bývají páni.
Když zbožie neb smysla nenie,
v 8léchté bude porusenie.
À pakli sé kdy to udé
