SVATOVÍTSKY.
Powfye czafy toho krale
Gez pokoyny lyde chwale
Rzyecz'ka zemye vmyrzíe ftalye
Neprzatel [ye nycz nebalye
10 Tehdy praigide czftna hodyna
Kralowa porody fyna
Allexander wzdyechu gemu
By [yn rob kralewy czftnemu
Nebo by yuz natey dobye
15 Iakoz mu trzieba poffobye
Byefye oftawyty hlawu
Swey d'edynye naoprawu
Tehdyi pomalem czafye
Kraly zla przihoda ftalye
2» Pronyz vpade wofidlo
Poffla zenu wgyne bydlo
A ten yenz gy prowodyelye
Pauzonyas tak flowyefye
Wzem [fobye protywnu radu
2 Zawrzie [ye fny nalwem hradu
Ktoffye moze toho ftrzieczi
Komuz porucze [we wyecz1
Nenyet nycz tak protywneho
Iakz neprzezen czlowyeka (weho
so Neb ma oto potaz Гпайпу
Ktoz gelt wkterem domu wnadny
Ten moz kdyz chcze byty zradny
By kral wlmutcze ywzalofty
Pycze poruczene czftnofty
35 Azlfye [we rady dolozi
Przied tyem fye hradem polozi
Kratky czas toho wynyde
Az kral philyp fwyeta fnyde
Zradu to neprzietel doby
10 Smalem lydy krale poby
Ach czlowyecze kak fy krziwy
Kak gífy fwev hofpodie lftywy
Gehozty czelt wzdana wífaka
Genz ottebe wyeri czeka
65 Toho hlawy twoy mecz laka
Knyez allexander wtu dobu
Spade V welyku fyrobu
Otczyka yuz neymyegelye
Po vše časy toho králé,
jež pokojní lidé chválie,
rěcká země v mírě stáše,
ss nepřátel sě nic nebáše.
Tehdy prijide čstná hodina,
králová porodi syna,
Alexander vzděchu jemu.
By syn rob králévi éstnému;
so nebo by juž na tej době,
jakoż mu tréba po sobé
biese ostaviti hlavu
svej d(é)diné na opravu.
Tehdy i po malém časě
ss króli zla prihoda sta sé,
pro niż upade v osidlo.
Posla ženu v jiné bydlo,
a ten, jenž ji provodiese,
Pauz(a)niaš — tak slovieše,
100 vzém sobě protivnú radu,
zavré sé s nf na svém hradu.
Kto sé móze toho strieci,
komuz porüéce své věci?
Nenief nic tak protivného,
105 jakZ nepriezeh élovéka svého;
neb má o to potaz snadny,
ktoz jest v kterém domu vnadny,
ten móž, když chce, býti zradny.
By král v smutce i v Zalosti,
1o pyée poruéené éstnosti.
Až sě své rady dolozi,
préd tiem sé hradem polozi.
Krátký čas toho vynide,
až krát Filip světa snide.
115 Zradá to neprietel doby,
s málem lidí králé pobi.
Ach élovéce, kak si krivy,
kak jsi svej hospodé Istivy;
jehoż ti éest vzdána vSaká,
1:0 jenž ot tebe viery čeká,
toho hlavy tvój meč láká!
Kněž Alexander v tu dobu
spade v velikü sirobu.
Otéika juz nejméjése,
