Gom, m., ug., id.: (lid) Gom 109*.
Gonio, m/., id.: (mésto) Gonyo 10*.
Gozurach, zr., id.: (vlast) Gozurach 116;
(vlast) tGozirach 116* (Gozurach).
grifalk v. gyrfalk.
gros, m. id.: jeden benátský grofs
(= grossus) 97%, jako haléfe neb groffe
(— denarii)... puol benátského gro-
ffie (= grossus) 67; srovn. hrosik.
grosik ». hrosik.
gryfalk v. gyrfalk.
gudderi 77, 77* slovo mongolské.
gurfalk z. gyrfalk.
gyraffa, 120° ndzev latinský.
gyrfalk, gryfalk, gurfalk, girfalk a/g. ».,
id.: gyrfalkowe 64°, téch gurfalkuow...
gurfalegowe 46°, tém gryfalkom 66*, so-
koly neb grifalky 65, ptáka grifalka 55^,
ptáka, ješto slove Gryfalk 55, jinych
ptakuov fzyrfalkuow 49* atd. Kolisdini
mezi gri- a gir- pozoruje se již v textu
latinském.
had, »:., serpens: o tom hadu (= serpente)
36 ald.
hajptman, hauptman, hajtman ad. m,
centurio: zdélá je } laytpmanë .. . ti
haytpmane ... jednomu haytma"..
kaZdy jest haytmane... ten haypman...
iádny haytman ... haytpmanowe 44*
(= prefectus, centurio); hayptmanij ctí
55 (= prefectos', s hauptmané (— duce)
84 ald. Illdskové varianty někde snad
se kříží s chybami písařskými.
haléF, », denarius; jako maly halerz 80*
(= denarius): jeden ten maly halerZ
v tej cenć jest, jakŻto turonsky halerz
(— parvus denarius ad valorem paruuli
turonensis) 67 afd.
haltéř, m., lacuna: jezero neb halterz 57*
(= lacuna.
haluz, /., ramus: jakoż jest k haluzij pfi-
vazan... pfivieżi zas¢ k haluzyem 105*
(= ramos).
halüzka, /, ramus: étyti haluzky... ha-
luzky nafeżi a k každé haluzczie jeden
kbelík pfivieii (— ramum) 105%.
hal£e, /, torques: na hrdle nese zlatü
halzij... ta halze jest velmi drahá 109
(— torques).
hamfeśtovy, ad/., privilegiorum : dsky ham-
ffeftowe 55 (= privilegiorum).
hanba, /., confusio:
217
l. učinie svým nepřátelóm hanbu 45
(— confusio), (žádný toho) za hanbu
nepoditd (= vituperium) 78° atd. ;
Il. hanbu zakryjic 120 (= verenda) ad.
hanebny, adj, verendus: místo hanebne
zakryje 107^ (— verenda); hanebna místa
Zivota 115* (i2.) atq.
hanéti, 2. imp/., exprobrare: hanyeti spa-
sitele 54* (= exprobrare).
harovity, adj., laboriosus: lidé velmi ha-
rowitie jsû 45 (= laboriosissimi). .5/ovo
záhadné.
hauf, »., acies: dlühé haufy 18 (— acies),
na dvanáste hauffu . . . v každém hau-
ffie . . . nékterych hauffiech 53* (= acies)
ald.
hauptman v. hajptman.
havran, ., corvus: Cerni, jakżto hawrany
— corvi) 49; + yawran 111* (— corvi;
chybné?)
heden z. jeden.
hedváb, »., sericum: pro hedwab, jehož
tu mnoho jest 72 (= sericum). S/5ex.
hedvábie.
hedvábie, »., sericum: od zlata a od hed-
wabie (= sericei) 72, zlatem a hedwa-
biem 16° (= serico), na hedwabij délaji
10°, 16° (= serico) afd. ss. Srovn. hedváb.
hedvábny, adj., sericeus: provazy hedwab-
nemij 54 (= sericeis).
Heriach, »sr., id.: vlasti, jesto slove he-
ryach 50* (Z4 orig. oriath, henach, be-
riach).
hlad, m., fames: oni by potom hladem ze-
mfeli (= fame) 106*.
hlas, m, vox: diabelské hlaffy . . . dia-
belských hlaffiech 32 (= voces), diabelské
hlaffie 47 (= voces ald.
hlava, /., caput:
I. hlawy mají malé 120* (= caput),
oko z své hlawij 15 atd.
Il. (mésto Kvengianfu) jest toho krá-
lovstvie hlawa 73* (— caput). Zda/:
a jak rčení: (města) přes hlawu
mocí dobyl 39 /lumoci lat. per
violenciam, xcn/ jasné.
hlávka, /. granum: (kvitek bílý), jakžto.
jest hlawka hfebíCcková 78 (— granum)
hlavní v. hlavny.
hlavný, adj, [capitalis]: hlawne město
(— metropol's) 11 a/d. .Srovn. chladný.
hlédatl, v. impf.,
l. custodire: aby s nimi dobytka hle-
