I. o drzewu slunce (— arbor) 3*, drze-
wo suché (=arbor) 3% všechno
listi na drziewie 20, toho drzewa
123* (= arborum), drzewo neb
strom 21*, drzewo vysokć jest...
toho drzewa aneb stromu ... žádné
drzewo 21° (= arbor) atd. ss.
ll. od drewa aloe (= ligno; 99, hořie
jako drzewo (— lignum; 71, drzewo
‘обо stromu (— lignum) 21*, pastvy
a drwa mají (—ligna) 41*, hotie
jako drwa...drew dosti...miesto
drew ...drwa jsiu draż3ie 71 a/d.
Srorn. dvete.
dfieve, adz. [prius]: drzewe neż mohli 7
(= antequam) atd.; zvláště často pak
následující dvě složeniny :
dřievejmenovaný, adj., praenominatus:
mezi drziewe gmenowanym králem 5*
-- prenominatum) a/d.
dřieveřečený, adj. praefatus: drziewe-
rzeczeny páni 9 (— prefati), od drziewe
rzeczene“ krále 5^ (2 prenominatum) a/4d.
dřievle, »., I. [arbores] ll. ligna.
I. palmového drziewie mnoho 123*
(= palme‘, palmového drziwie
(= palme) 18° atd.
ll. z drziewie lechkého 125* (— ligno).
z drziewij srübení (—de lignis)
34 atd.
drobný, adj., minutus: drobne“ dobytka
(= pecorum) 10% drobnemu dobytku
(= minutis animalibus) 46 atd.
druhy, ady., I. alius Il. secundus:
I. jeden... druhi 8 (= alter), jeden
druhe“ 18 (— unus iuxta alium),
opět o druhe vlasti 3* ad. ; zvláště
casto jeden-druhy v. jeden.
Il. kapitola druha 3 (= secundum),
léta šedesátého dru“ 23" atd. I”. pol.
dfvi v. dveře.
drvo v. dřevo.
drżeti, s imp/., |. tenere, Il. servare.
I. kopie v rukú drziecz (— tenentes)
53*, psy, kterć drzechu (= tene-
bant) 14, a/a.
Il. obyčej drzie starych (= servant)
124, drzie obyčej český 11* (= ser-
vantes), kterak spravedlnost drzie
(= servatur) 6 afd. ss.
dska, cka, /., tabula: i. tabula li. mov: asser :
l. dfku zlatüá (— tabulam) 7, jedna
dfka . . . t¢ dfky 99* (= tabula),
215
tej dffky 55, tu f dífczu 55*, t sfkru
také zlatü 6^ (— tabulam), dve
+fcze zlatých 9“ (— tabulas), dává
jim dfky hamfeštové (— tabulas
privilegiorum) 55, na tëch dffczkach
bývá (= tabulis) 55, na svých
dffkach 55, dvé a dvé dífczie 99"
(= tabule), čtyři díky zlaté 10, stvr-
zuji dfky 19 (= tabule) afa. ss.
Il. (lodie) dfkamij jsû opefeny (= asse-
ribus) 120% z tlustých defk
(— asser) 33.
d$ka r. dska.
dśćka v. dska.
duben, » , Aprilis: přes celý měsíc duben
(= aprilis) 109, mésiece dubna (—aprilis)
7, Marcie, dubna . . . 123" (= Aprilis) atd.
duch, m. halitus: aby duch ztratil 105°
-- alitum).
Durfar, z7., id.: (zemé) durfar 111.
duše, /., anima: dufie jeho jie (= anima)
33*, duffie toho mrtvého 106^ (— anima)
atd.
dva, numer., duo: dwa urozená brattie 5,
dwie lété 7*, dwe sce 9*, po dwu letü
7%, ve dwu dni 17°, z té&ch bratri dwu
5, тел dwema horama 28 aíd. ss.;
má dwie tifficz mil 119^; dwema a ftoma
provazy 50. dwa a dwaciet synóv 56,
dwa a ofmdefate 9* a/d.; zástupové obu
dwu 5 (—amborum); dwa a dwa sé
rozbéhnü (= bini et bini) 65. Srovn.
dvacéti, dvakrát, dvanáste a/f.
dvacátý, numer. vicesimus: kapit. dwa-
czata 3* 16; kapit. bez jedné dwaczata
3* (= undevicesima); kapit. dwaczata
fcztwrta 20, kap. dwaczata ffefta 21
atd.; častěji jen označeno číslicí římskou
(kap. XXVII“ 21 atd.).
dvadceti, dvaceti, *dvadséti, *dvadsét,
dvacet a/d. numer. viginti: let šest a
dwadfieti 10, mimo dwadfiet dni 30%
dwadfczet dni 7, vice neżli dwaciety 41
za dwaczed dni 74*, za dwaczeti mil 18^,
dwaczeti tisíc 58% dwaczet let 117, dwa-
czet pédí 124, do dwaczieti 120% cestu
dwacziti dní 74*, od dwaczety let 117
atd.
dvakrát, adr.. bis: na každý den dwakrat
myjí 111, dwakrat věčšie 48.
dvanádste, * dvanáste, dvanást atď. zu-
mer., duodecim: dwanadfíte 58, za dwa:
nadfte dni 28, dwanadfte dni 11* a/d,
