208
*Cingui, zr. id.: o vlasti + Czynguy...
do vlasti + Czignij... z tej vlasti
TCzignij 86—86* (= Cynguy!.
cinici, czynyczi 64 jméno tatarske.
Cirarciam v. Ciarciam.
*Cisie, z., id.: do Czifie 16* (= Chisi).
citvar, m., śd.: zazvora, czitwara 85.
cizi, ad;, extraneus: czize lidé 82 (— ex-
tranei), které czyzie nalezne 45* (= al-
terum?), kupci z czizich zemi 67%, { czi-
ziech zemí 18* (— extraneis) a/d.
oizozemec, »., extraneus: kdyZ czizo-
zemcze popadnü 102" (extraneus), 24dny
czizozemec (— de aliis regnis) 67* ad.
Cka c. dska.
cné o. ctné,
co z. č.
coZ(kolivék) z. č.
ctitl, &stiti, o. /w2/., honorare: chcem
zemi czftiti 110 (— honorare), chce cztiti
velmi 6 (— honorem caperent), hejtmany
czti 55 (— honorat) aby cztieni byli
(= honorarentur) 10 a/d.
ctnd, cné, «ado. [honorifice]: cznie chovati
kázal 38* (— optime).
cukr, »., zucharum: viece mají czukru
(= zucharo) 96°, czukru, galgánu 88
= zucaro), z czukru 123* afa.
6, pron., quid. 7var pivodni &(e) zachovdn
pouze po piedlożkich: o czez posläni 7°,
ocz mluviti 66. zacz küpiti 70*, procz v.
t.; jinak nahrazen püvodnim Genit. čso
(původní význam Git. snad ještě zachován
v: czoz tu odemše 19), jenž © Mill. pří-
chází jako co, což, cožkolivěk, pat
v něco a konečné © nic, 7". Z.
l. 4dzaci,: czo by móliCiniti 82( = quid);
И. ueurćitć: ani sobi czo uŻkodie 26,
by sé jim czo mólo pfihoditi 53%
pakli sé nemá czym vyplatiti 102°.
S přívěskem — sesiloracím: czimz-
koliwiek rozpustén û 112, bfiemè cze-
hozkoliwiek 120 a/ď. Srov. něco, nic.
relativní: to, czo jest (= quae) 10,
všecky věci, w czem mó posluáno
býti 55, czož v těchto knihách 3;
tolik, czoz (= guot) 34, czož by
jich bylo 6%, pravidlem :a lat. plural:
toho. czož v nich psáno 3, to. czož
viděli 6, czof těch úřadóv 42 a/d.
ss., absolutni relativum: protiven-
stvie, czo jim Ciniechu 54%, Aorre-
lativné: czymz vÿse, tím užší 58.
Cakati v. Cekati.
Gar, m. pl., incantatio: svćmi czarij ułi-
nil (Z incantacionibus) 118% ohyzdnými
czary 101, czary sé obchodie 26* (— in-
cantacionibus) a/d.
čaroděník, »., incantator: přikáže czaro-
denikom ... czarodeniczi (= incantato-
res) 40, zklamání czarodienikuw (= ma-
gorum) 4*, mnoho czarodienykow 118,
118*, 51*, a/d. ss.
6arovánie, »;., incantatio: to czarowanie
109 (= incantationes). V. Carovati.
Garovati, z /mpf., incantare: rozličnými
obyéeji czarugicze (— incantacionibus
intendentes) 109. I”. Carovánie.
čas, m., tempus :czaffu tohoto (— tempore)
5, po tři czaffy v roce (= tribus mensi-
bus, 50°, v krátkém czaffu (= tempore
brevi) 5, 8* afd., po mnohÿch czaffich
3*, aż do fczaffu skladanie 51* (= tem-
pora) atd. ss. Srovn. malý.
část v. čést.
často, adc., saepe: czafto kazováse (— se-
pe) 6°; czafto nafezují 123* (— creber),
czafto (— plaries) 9 a/d. ss.
Gekati, éakati, v. 7//5/, exspectare: kterak
gfu czekaly volenie 7 (— expectauerunt) ;
smrti na sé czekayte 14*; kdeZto vojsky
czakaffie 53 (— expectabati; volenie
czakagicze (— prestolantes) 7*, czekaífe
príjezda 52“ atd. vždy s Gl., ss.
Geled, /, familia.
l. spravovánie czeledy (= familie)
42, kaZdá czeled tém sé modlé...
82 (= familia), ohñôv nebo czele-
dy ... všech czeledy 96 (= familia)
atd. ss.
Il. majíce czeled křesťansků (— fa-
miliares) 6, s velikü czeledy (— co-
mitatu) 10 a/d.
Geledin, »., familiaris: jinych czeledinuow
55^ (familiares), biese czeledynem krá-
lovém 9 (= familiaris), mezi svÿmi cze-
lediny (— familiares) 8* a/d.
6elo, »/., frons: prostfed czela 105, na
czele privázán 114 (= in fronte) afd.
Gepiéka, /., cappella: mó pfivab a czepiczku
65 (= capellum?); sokoli.
éerniti, г. impf, nigrum facere: obrazy
velmi czerni 112* (= nigerrimas faciunt).
Éernost, /., nigredo: ptitifuji sobé czer-
nofti 112* (= nigredinem).
