XXXIII
ch#ib = mons (fol. 53); dosud mor. obvyklé,
jednokrát, jedníc (fol. 14, 15): nálezí k hojnym novotvarüm adverbi-
alním moravskym;
jiska: za moravské pokládal R, píše: »jiezky neb šupiny« fol. 21;
měch (= pytel; fol. 95*), podnes mor. obvyklé,
mrákava (= tenebrae, fol. 51); srovn. pláňava ;
osuhlÿ: ofuhle odpovédév fol. 39*; srovn. Bartoä Dialekt. I. 243;
plékava (fol. 3); srovn. mrdkava ;
porddka (fem. ; fol. 7*, 45); bylo také sté.;
polok (= puerperium; fol. 82); srovn. Jirecek Zvl. 51;
priekopa (fem.; fol. 88); dnes laśsky pfesmyknuto »kfipopa< Bartoš
Dial. I. IIL;
pronj; skoro pravidelné ;
secditi : fol. 124: snad omyl m. 7t;
selen (== zafi fol. 111; jindy po česku);
slimäk (fol. 118); za moravské pokládal již R psav »slimaky nebo
rakvice« a ji> Jireèek uvádí citat Blahoslavüv (Gramm. &. 329), dle něhož
za české „hlemýžď »Moravci mrzutě „slimák“ « ;
sluch (obediencia fol. 45); srovn. L Kat.;
spolni (fol. 5); podnes mor obvyklé;
Skñæ (fol. 114), bylo také stč.; nyní však jen moravsky;
tvrdný (fol. 27); bývalo kdysi též stč.;
věc (fol. 79 a j.) — copia; podnes mor. obvyklé;
vrchovina (fol. 125): podnes lassky; srovn. Bart. Dialekt. I. 286;
ghlavec (fol. 17); podnes na Moravě obvyklé;
zbyt (hedbáví nazbit fol. 74); srovn. doklady u Jirečka Zvl. 58.
Za moravské také mohlo by se, ač ne důsledně za lašské, počítati
i měkké sklonění kmenů sykavkových: ječmene a prosz fol. 26, strachem
a hros/ fol. 76 (srovn. fol. 121) atd.
Naproti tomu o syntaktických zvláštnostech nelze vždy s určitostí
tvrditi, že jsou moravismy. Za takové, podle poznámky Blahoslavovy, po-
kládá Jireček Zvl. 22 adverbia komparat. na -2;3í (m. éeského -27;); za
moravismus by se mohlo i poklâdati ustrnuti slova ,fsic‘: jeden neb dva
tisic fol. 51, mël do /isic panicóv fol. 88 atd. Ale nelze tak říci o jiných
vazbách a zvláštnostech: přidáváli se ke dvěma slovům attribut pluralový
(0 moci a velebnosti Kublajorÿcæ fol. 514, oslóv i ptactva rozliézycA fol.
122* atd.), mûze to bÿti archaismem; pfseli R místo gt. Accus. ve vazbâch :
oheň následují 16, křesťamzy nenávidíc 122% atd., může to býti latinismem ;
má-li za part. act. také pass.: časy minzf/ (fol. 52), může to býti vulga-
rismem; má-li konečně některé vazby odchylné («čz/z s Gt. nauči se oby-
čejóv . . . naučil sč novin atd. 8:—9, učili sè nepodobných věcí 22* atd.)
nebo nedoložené (chopichu sè & mecom fol. 84), nemůžeme s jistotou roz-
hodnouti, náleží-li vskutku původci a dialektu lašskému.
u
