I. bez nesnadnosti 6 (= sine); beze
v$ie pomoci 29* (— absque); beze
vSeho odénie (— inermis) 53 a/d.;
II. zvláštní rčení: bez čísla 125 (= in-
numera); bez mala všichni (= fere)
111; kapitola bez jedné dvacátá 3*.
Srovn. bezdéky, číslo.
bezdéky, adv., invitus: bezdieky pfivedli
116 (—invitos .
bezpečně, adr., secure: bezpecznie pro-
vozeni 10 (— securi), má provozen byti
bezpecznie 8^ (= securus) atd.
Srovu. bezpečný.
bezpečný, adj. tutus: bezpecznij próvod
(= tutela) 9*. by byl bezpeczen 113
(= tutus), bezpecznieiffim | svědomím
(= tuciore) 3, na bezpeczneyffie miefto
53 ‘= tuciora) a/d. Srovn. bezpečně.
bezprávně, aďr., iniuriose: bezprawnie za-
miestil 112* (= iniuriose).
bôžeti, + b&Zeti, v. imp/., currere: l. o /i-
dech, koních atp. W. přeneseně.
I. (lid) biezie do vod 19* (— currunt),
(koně) velmi dobïe biezie 16%
(= currunt), dva na koních bie-
zita 69 (= currunt) a/ďd.; rčení: na
chyšku biezeti 20°.
Il. (lidé po kupectvi) ustavičně biezij
28" (= discurrunt) ; lodie tam + ber-
ze prudce 119 (— currunt); kde
ten ráz (penéz) nebezie 67* (— non
currit) a/d.
biedny, ad;., miserabilis: Zena toho byedne*
muże 35 (— miserabilis).
bielÿ, adj, albus: kadidla byeleho 123
(— albi), perly biele (= albas) 100*, (lidé)
byeli velmi (— pallidi) 126, nebyvá byelo
36, nazývají ten hod biely (— albus) 61*
atd. ss.
biskup, »., episcopus: ten bifkup .. . bude
byfkupowy hroziti 121*—122, bifkupowe
14* (— episcopus) a/d.
biskupstvie, z/., [episcopatus]: biese bifkup-
ftwie obdrzal 92 (— presulatum).
biti, v. 1722/:, [plectre] |. tangere II. mactare
III. pugnare.
I. v trúby, na všecky nástroje byti
53* (—tangere instrumenta) r7.;
ll. (dal je) dfevenymi kyjmi byti
(= mactari) 101 rr,
Ill. bíti sé — pugnare 5;.: témi (medi)
fie bygiechu (— pugnaverunt) 84,
když fie bygi (— preliantur) 45,
203
meti jachu fie bieti 54 (— pugnare),
kterak gfu fie fpolu byli (= pugna-
verunt) 53 a/d. Srovn. bitie.
bitie, //. [pugna]: o byti Tatarü (s králem . . .)
4, 39* (— de conflictu) a/d. .S$rovn. biti,
blána, /., pellis: z nichzto blany délají
124* (— pelles), blanami popeliénymi...
ty blanij délají (— pelles) 66, ty blany
66* afd.
blankytny, au/, coloris aerei: v rücho
blankytne 64 (7d.).
blatny, adj;., lutosus: (zemé) tak jest blatna
125 (— lutosa).
bláto, »., lutum: w blatie bydlé 105, pres
blato... w blatie 125" (lutum), pro
blato 124“ atd.
bláznivý, adj., stolidus: tak blaznywi mu-
Zie 79* (— stolidi).
bláznovstvie, »., insania: takovjm blaz-
nowfítwym (— insania) 41, blaznowftwie
(— stultitia) 81 a/d.
Blažej, zv., i. Blasius: svaty Blazeig 11
= :d.).
bliz, adz., [prope]: jest to mésto bliz ve-
likého moře 98° (= vicina); poloZi sé
bliz vojska (Z iuxta) 39 atd.; srovn.
blízký.
blízko z. blízký.
blízky, adj. [propinquus] |. místně I. pře-
nesené.
l. a) ktož ptáka nejblizffie jsú 65
(= proximiores) ;
b) nejčastěji v adverbialnich výra-
sich rozmanitých a to:
blízko: byl jsem blizko hradu (= vi-
cinus) 18, jest blizko (— affinis) 38,
blizko ného (— iuxta) 4*, mó£ byti
nayblize (— proxima) 69, naybliz
jest zemé (— affinis) 11 a/d., ss.;
v blízce: což jich biese w blieztie
okolo mésta 52* (— vicini) »7.;
o blízce: všichni lidé, kteří tu
o +bliczcze jsú 11 (= affines); 77.
II. (consanguineus, propinquus]: velmi
blyzkych rodièek... w blizkem
pokolení 42 (//. orig. transversali-
bus lineis).
blizný v. bližný.
bližní v. bližný.
biižný, bližní, proximus I. adj. WI. subst.
l. do blyznieho lesu (= proximum)
83*, v nayblyznieffie stráži (= vi-
cina) 69°;
