EN | ES |

Facsimile Lines

936


< Page >

[1]
I. bez nesnadnosti 6 (= sine); beze
[2]
v$ie pomoci 29* ( absque); beze
[3]
vSeho odénie ( inermis) 53 a/d.;
[4]
II. zvláštní rčení: bez čísla 125 (= in-
[5]
numera); bez mala všichni (= fere)
[6]
111; kapitola bez jedné dvacátá 3*.
[7]
Srovn. bezdéky, číslo.
[8]
bezdéky, adv., invitus: bezdieky pfivedli
[9]
116 (invitos .
[10]
bezpečně, adr., secure: bezpecznie pro-
[11]
vozeni 10 ( securi), provozen byti
[12]
bezpecznie 8^ (= securus) atd.
[13]
Srovu. bezpečný.
[14]
bezpečný, adj. tutus: bezpecznij próvod
[15]
(= tutela) 9*. by byl bezpeczen 113
[16]
(= tutus), bezpecznieiffim | svědomím
[17]
(= tuciore) 3, na bezpeczneyffie miefto
[18]
53 = tuciora) a/d. Srovn. bezpečně.
[19]
bezprávně, aďr., iniuriose: bezprawnie za-
[20]
miestil 112* (= iniuriose).
[21]
bôžeti, + b&Zeti, v. imp/., currere: l. o /i-
[22]
dech, koních atp. W. přeneseně.
[23]
I. (lid) biezie do vod 19* ( currunt),
[24]
(koně) velmi dobïe biezie 16%
[25]
(= currunt), dva na koních bie-
[26]
zita 69 (= currunt) a/ďd.; rčení: na
[27]
chyšku biezeti 20°.
[28]
Il. (lidé po kupectvi) ustavičně biezij
[29]
28" (= discurrunt) ; lodie tam + ber-
[30]
ze prudce 119 ( currunt); kde
[31]
ten ráz (penéz) nebezie 67* ( non
[32]
currit) a/d.
[33]
biedny, ad;., miserabilis: Zena toho byedne*
[34]
muże 35 ( miserabilis).
[35]
bielÿ, adj, albus: kadidla byeleho 123
[36]
( albi), perly biele (= albas) 100*, (lidé)
[37]
byeli velmi ( pallidi) 126, nebyvá byelo
[38]
36, nazývají ten hod biely ( albus) 61*
[39]
atd. ss.
[40]
biskup, »., episcopus: ten bifkup .. . bude
[41]
byfkupowy hroziti 121*—122, bifkupowe
[42]
14* ( episcopus) a/d.
[43]
biskupstvie, z/., [episcopatus]: biese bifkup-
[44]
ftwie obdrzal 92 ( presulatum).
[45]
biti, v. 1722/:, [plectre] |. tangere II. mactare
[46]
III. pugnare.
[47]
I. v trúby, na všecky nástroje byti
[48]
53* (tangere instrumenta) r7.;
[49]
ll. (dal je) dfevenymi kyjmi byti
[50]
(= mactari) 101 rr,
[51]
Ill. bíti pugnare 5;.: témi (medi)
[52]
fie bygiechu ( pugnaverunt) 84,
[53]
když fie bygi ( preliantur) 45,

[54]
203

[55]
meti jachu fie bieti 54 ( pugnare),
[56]
kterak gfu fie fpolu byli (= pugna-
[57]
verunt) 53 a/d. Srovn. bitie.
[58]
bitie, //. [pugna]: o byti Tatarü (s králem . . .)
[59]
4, 39* ( de conflictu) a/d. .S$rovn. biti,
[60]
blána, /., pellis: z nichzto blany délají
[61]
124* ( pelles), blanami popeliénymi...
[62]
ty blanij délají ( pelles) 66, ty blany
[63]
66* afd.
[64]
blankytny, au/, coloris aerei: v rücho
[65]
blankytne 64 (7d.).
[66]
blatny, adj;., lutosus: (zemé) tak jest blatna
[67]
125 ( lutosa).
[68]
bláto, »., lutum: w blatie bydlé 105, pres
[69]
blato... w blatie 125" (lutum), pro
[70]
blato 124 atd.
[71]
bláznivý, adj., stolidus: tak blaznywi mu-
[72]
Zie 79* ( stolidi).
[73]
bláznovstvie, »., insania: takovjm blaz-
[74]
nowfítwym ( insania) 41, blaznowftwie
[75]
( stultitia) 81 a/d.
[76]
Blažej, zv., i. Blasius: svaty Blazeig 11
[77]
= :d.).
[78]
bliz, adz., [prope]: jest to mésto bliz ve-
[79]
likého moře 98° (= vicina); poloZi
[80]
bliz vojska (Z iuxta) 39 atd.; srovn.
[81]
blízký.
[82]
blízko z. blízký.
[83]
blízky, adj. [propinquus] |. místně I. pře-
[84]
nesené.
[85]
l. a) ktož ptáka nejblizffie jsú 65
[86]
(= proximiores) ;
[87]
b) nejčastěji v adverbialnich výra-
[88]
sich rozmanitých a to:
[89]
blízko: byl jsem blizko hradu (= vi-
[90]
cinus) 18, jest blizko ( affinis) 38,
[91]
blizko ného ( iuxta) 4*, mó£ byti
[92]
nayblize ( proxima) 69, naybliz
[93]
jest zemé ( affinis) 11 a/d., ss.;
[94]
v blízce: což jich biese w blieztie
[95]
okolo mésta 52* ( vicini) »7.;
[96]
o blízce: všichni lidé, kteří tu
[97]
o +bliczcze jsú 11 (= affines); 77.
[98]
II. (consanguineus, propinquus]: velmi
[99]
blyzkych rodièek... w blizkem
[100]
pokolení 42 (//. orig. transversali-
[101]
bus lineis).
[102]
blizný v. bližný.
[103]
bližní v. bližný.
[104]
biižný, bližní, proximus I. adj. WI. subst.
[105]
l. do blyznieho lesu (= proximum)
[106]
83*, v nayblyznieffie stráži (= vi-
[107]
cina) 69°;


Text viewFacsimile