IX
XI. # píše se
a) nejčastěji nynějším způsobem Æ: rzka 1* sl. 1 i. 10; kdyz 1* sl. 1
t. 11; kto 1* sl. 1 f. 21; wífeczko 1* sl. 1 f. 25; fkrzie 1* sl. 1
ř. 26 atd.
ó) nékdy (zejména v cizích slovích) c: Capitoly 1* sl. 1 ř. 9; capi-
tole 1* sl. 2 t. 6, 1^ sl. 1 f. 17; lucaff 1P sl. 1 f. 17, 2* sl. 2 £. 1;
cryftowy 2* sl. 1 t. 8 atd.
XII. f píše se
a) buď nynějším způsobem f: fikowe 1b sl. 1 f. 33; ofieruy 6* sl. 1
f. 8; kafarnaum 7^ sl. 2 t. 6; filippowi 15* sl. 2 t. 10 atd.
6) aneb latinským způsobem pi: betphanye 1* sl. 1 f. 14; philip
15* sl. 2 f. 14; kayphaff 19* sl. 1 t. 37; philippowy 20° sl. 2
f. 21; kayphaffow 21b sl. 2 f. 21 atd.
XIII. « pise se
a) nejčastěji «: czafu 1* sl. 1 f. 2; gerufalemu 1* sl. 1 f. 14;
prziwazanu 1* sl. 1 t. 19; propufty 1° sl. 1 f. 24; rzkucze 1* sl. 1
i. 27 atd.
ó) na počátku slov obyčejně a někdy uprostřed a na konci slov v:
vczedlnyky 1* sl. 1 f. 16; vkazal vteci 1* sl. 2 f. 33; vzitky
1* sl. 2 f. 35; mvu 2b sl. 1 f. 22 atd.
c) též jednou w: fwdny 27° ř. 8.
XIV. v píše se
a) nejčastěji zv: Prwny 1* sl. 1 f. 2; w adwentie 1* sl. 1*. 2 a 3;
fwaty 12 sl. 1 t. 3; oliwetfkey 1* sl. 1 f. 15; dwa 1* sl. 1 r. 16 atd.
6) nékolikráte z: w aduentie 1^ sl. 1 t. 16; euuangelifta 3^ sl. 2 à. 2;
15* sl. 1 f. 36; 17* sl. 1 f. 14; 19% sl. 2 f. 19; euuangelifti
4 sl. 1 f. 36; 21b sl. 1 f. 13; uaaff 18* sl. 2 t. 29; caluarie
22b sl. 2 f. 26; fuatek 23* sl. 2 f. 37 atd.
c) nékdy v: volagicieho 3* sl. 1 t. 13; vafleho 8* sl. 1 t. 12; vas
13b sl. 1 ř. 38; vlafftnye 15^ sl. 2 t. 20.
d) jednou w = vu: dwnadczte 5* sl. 2 t. 19.
Dvojení samohlásek vyskytá se vícekráte: lefkaa 1* sl. 2 i. 21;
ftaa 3" sl. 1 #. 1; naam 3b sl. 1 f. 7; mnohee 1* sl. 2 i. 29; fwee 1^ sl. 1
f. 14; lidee 1^ sl. 1 t. 23; ftoo 11^ sl. 1 f. 34, 38; z oonu 12* sl. 2 f. 21 ;
tooz 13° sl. 1 t. 26; welykuu 2^ sl. 1 t. 34; nefuu 7* sl. 2 f. 18; tuuz
7* sl. 2 t. 37 atd.
Dvojení souhlásek objevuje se éasto správné: zakonnyky 1* sl. 2
#. 30; myekkym 2* sl. 1 i. 27 a 28 a 30. atd.
Na některých místech byly zbytečně zdvojeny samohlásky i souhlásky
jen tím, že písař zakončiv řádek samohláskou aneb souhláskou započal
následující řádek toutéž hláskou, na což v poznámkách vždy pozornost
obrácena, jakož i na to, že pro vyplnění řádku připsáno z aneb přidělána
okrasa (C).
