534
do soboty suchych dní letničních nejprve přieštích [25. května), aby se o spravu smluvili
mezi tím časem. Pak-li by se nesmluvili, aby jmenovaná Katheřina k svému puohonu i on
Vratislav v sobotu o suchých dnech letničních najprv příštích stáli a ona aby okázala, čím
spraviti jemu chtěla. Actum feria V [28. února 1499).
V druhém oddílu téže knihy, DD. 34, kde 'testes cum iuramento notantur, na l. B VIII
(str. 191) jest pak zapsáno shora zmíněné svědectví, kterého se dovolával Jan Vratislav
pohnaný: i
Väclav z Répnic, utiniv přísahu obyčejnů na tento list, kterýž svědčil, i svědčil
jest v tato slova: že mi to dobře v paměti a svědomo jest, když sem se dělil s nebožštíkem
Petrem Řepnicí, strýcem svým, o zbožie Mníškovské, i přišel jest ke mně neboštík Sigmund
Kolweysz i prosil mne jest, abychmy jej opatřili s strýcem svým o zpravu, co se dotyce
Předbořě. A když šel sem s ním k strýci k svému, abychom jej se spolku v tom opatřili,
a on jest řekl strýc muoj Kolweyssovi: „Milý švagře, však sem tím povinen a slíbil sem
listem svým, že tě chci v tom opatřití'. A když sme sě dělili o to zbožie, tehdy kúpil jest
od strýce mého jeho diel pan Vratislav, totižto Mníšek řečený. I žádal jest mě v tom strýc
mój, abych já zprávcí byl jeho dielu, coZ se dotyée Prédboré i Mnisku. I téZ jest Zádal ne-
boštíka Vamberského. A my smy obadva nechtěli toho učiniti. A on jest řekl panu Vrati-
slavovi: „Milý pane bratře, učiň ty to pro mě a zpravuj muoj diel. A já tobě chci ve zpravě
dvě stě kop nechati, a dokovadžkoli s těch všech zprav vyveden nebudeš, měj u sebe ty
penieze'. A on jest řekl pan Vratislav: „Milý pane bratře, však máš teď strýce své, nechž
to učinie. A já jim chci padesáte kop svých vlastních dáti, kterýž to koli na se vezme".
Ale Vamberský ani já nechtěli smy toho učiniti, až tak pan Vratislav tu zpravu na se při-
jal, jakož tuto svrchu psáno stojí. A my svědomie toho pečet svů vlastní pfitiskli sme
k tomuto listu. (Datování opominuto). |
Na str. 113, (cis. 147) za fádkou 3. budiž dodáno:
V soupise pühonü v DD. 30 na str. 66 bylo o tom zaznamenáno: ( Duchko Oczas de
Libomysle citavit Johannem Horsky de Chodunie pro hereditate. Term. finalis ) Záznam
jest pfetrzen a nad ním připsáno jiným inkoustem: Obmisit.
Před dáním půhonu byl učiněn pokus o smírné vyřízení sporu, jak se po-
znávd z tohoto záznamu v DD.30 v oddílu Notantur littere monicionum na I. A II (str. 98):
Ex parte Duchkonis dicti Oezas de Libomyssle data est littera monicionis ad Johan-
nem Horsky de Chodunie, ut secum componat amicabiliter pro hereditatibus in Choduni,
quas sibi occupat, infra hinc et festum s. Margarethe [13. &ervence]. Quod si facere nollet,
detur citacio. Actum feria III ante Viti [24. &ervna] anno ete. LVII.
Na str. 114, (čís. 148) za řádkou 7. budiž přidáno:
K této při vztahuje se také záznam o vydání listu na úmluvu, zapsaný v menší při-
ruční knížce písaře desk dv. DD. 30 na l. 50 za nápisem Notantur littere monicio-
num propter indisbrigacionem:
