496 Desky dvorské král. Českého:
v protokolu písaře dvorských desk DD. 3 na str. 168, který se může vztahovati jen
k této při: Václav z Příbramě [nominavit]: Jacobus de Milen, executor, Mařík
z Kamyka, executor, Mika z Petie, Hovorka Porostlé/ Jana z Svudčic,“ Haška ze Vlenec.!
Pod tím připsáno: Václav zaručil náklady; Jan z TüZkové fideiussit, si perdet. Pak ná-
sleduje: Jan Gezowecz, actor," [nominavit]: Petrum de Smolotyl, Vlrieum de Dbyt,
Matéje Mü&ku z TüZkové, executor, Václava Dlühy de ibidem, Zivee z Lisovic,” Jana Lisa
z Lisovic. Pod tím pak poznamenáno: Jezovec zaručil; Martin z Tůžkové pro impensis
[fideiussit], si perdet.
4) Viz mé vydání Pruní knihy pühonné (Desky dvorské díl VII) str. 170 čís. 436.
5) Viz napřed str. 267 čís. 382, kdež však se píše: congu. super Benessium de
Nerestecz.
% Tím se odkazuje k následujícímu záznamu, který je zapsán na str. 579 v me-
zefe za čís. 740:
Clemens pellifex de Przibram coram beneficiariis curie personaliter comparens, fassus
est sub fidei puritate, quod dum Wenceslaus de Przibram et de Nerestecz haberet impedi-
menta et impediretur per Johannem dictum Gezowecz de Rakowiez in hereditatibus suis
et uxoris sue in Nerestecz, ob hanc causam esse non potuit in Przibram in domo sue ha-
bitacionis, ex casu exivit ignis et combusta est sibi domus et braseatorium cum multis
braseis et frumentis, et ita per ignis voraginem recepit dampna plurima, bene pro quinqua-
ginta sexagenis grossorum vel ultra. Quodsi fuisset domi, non recepisset tanta dampna,
quia facilius de remedio providisset. Item Wenceslaus notarius de Przibram civitate
sub fidei puritate similia dixit testificando, addiciendo, hoc bene sibi constare sine dubio,
quod ipse Wenceslaus predictus non fuit domi illius tempore ignis. Actum sabbato quatuor
temporum penthecostes [25. kvétna 1437).
Item idem Wenceslaus de Przibram, actor, pro ulteriori suo testimonio attulit quandam
litteram, que sequitur in hec verba:
Urozenému pánu panu Albrechtovi Koldic z Bieliny, súdci dvoru králova po všie
zemi České najvyšiemu, Oldřich Šotna z Lisovie sedčním ve Tbitech službu svú vzka-
zuji tiemto listem oznamuje, kterak Václav z Příbramě, listu toho dodavać, Beneść syna
Postavcova z Nerestec úředníkem královým před purkrabi Karlšteinského pohnav pro
dědicstvie Kathruše, manželky své, smluvcemi obojie strany umluvené, k čemuž by
spravedliva byla, napomínal, týž Beneš odpieral proti úmluvě, pravě, že by sobě měl
zbožie jedno v Neřestciech aneb v Túžkově vzieti. Tehdy purgrabie Václavovi nade-
psanému uručiti kázav pod základem padesáti kop gr., podal jeho s Benešem na náš
súd úředničí do Tbit, nám přikázav“ abychom stranoma oběma spravedlivé učinili
podle vyznánie úmluvcí obojie strany. A my vyslyševše úmluvcí jednostajné vyznánie,
nález učinili sme, aby Beneš Kathruši, manželce Väclava svrchupsaneho, dal pravü
polovici dědicstvie i jiných všech věcí movitých i nemovitých v Neřestciech. Tu vý-
pověď Beneš před námi přijav, i nezdržal jest. A my znamenavše jeho nezdrženie a
spravedlnost Václava svrehupsaného, pro časté nás napomínánie uvedli sme jeho řádně
