Druhá kniha půhonná z l. 1407— 1530. 311
ného mluveno. A také Ze ta milost, kterüZ jest král JM' dal stavuom panskému a ry-
tířskému, že se na jiné lidi nevztahuje, než-li toliko na ty dva stavy, panský a ry-
tifskÿ, a tak jest JM“ královská to déni a vajprosu dobře jemu Ambrožovi a někdy
Albrechtovi z Buči dáti jest ráčil, na kteréžto dání a vajprosu jsou právo vedli a na
vrch dovedli. A po témž právu vedení že jsúů jim ty dědiny odhádány. A na to uká-
zal dsky téhož odhádání. A tak přes to práva vedení a tajž odhad že jsú již takových
odporuov činiti neměli a nemohli a tomu odhadu že jsú týž neodpírali. A když které
vajprose a právu vedení po ní neodpírá časné, že takovů spravedlnost, ač měl-li by
kdo kterú k čemu, každý promlčuje ji a potracuje. A na to ukázal dsky některých
nálezuov, a podle toho všeho ukázání svého že Jich M" žádá za opatfení spravedlivé
l to pravé: by pak i jaků spravedlnost měl, že jest jí potratil, poněvadž jest právu
vedení časně neodpíral. Proti tomu zase od Jana Dvořáka mluveno, že on Jan jest
tomu právu vedení odpíral, a na to ukázal tajž odpor. Dále pravě, jakž jest Kedruta,
deora Vita syna kfiżova, umiela a manželka jeho, jemu Janovi dala jest to dědictví
v Puchii a spravedlnost svou všecku, kterúž jest měla po otci svém, kšaftem svým
na Horách Kutnách. A že jest on Jan Dvořák sousedem na Horách Kutnách, na to
týž ukázal svědomí týchž Horníkuov. Též ukázal jiná svědomí, že Kedruta manželka
téhož Jana byla dcera nějakého Víta syna Kříže Podhorského, kteréžto dědictví po
témž Křižovi Podhorském na Víta syna jeho připadlo a po témZ Vitovi na Kedrutu
dceru jeho, a táž Kedruta že jest to dědictví v Puchři tomuto Janovi Dvořákovi,
manželu svému, kšaltem pořádným dala a odkázala. A na to ukázal některé vajpisy
majestátuov, milo-ti a pràva «ajpis Hor Kuten, jak [7] se kSaltové na Horách Kut-
nach činivají, a podle tvho ukázání všeho svého Ze Jich M“ též žádá za opatření
spraveulivé. l to pravé, Ze nékdy Kedruta, jak jest se provolání po též vajprose stalo,
že jest se ohlásila a tomu dání a vajprose že jest odpor učinila, že by ona k tomu
dvoru lepší právo a spravedlivost jméla nezli kdo jiny jako dédiéka pozuostalà; a
taková vajprosa Ze jest jim neměla dána býti mimo tuto dědičku, kteráž jest toho
dvoru po otci svém vždycky v držení byla; žádaje jich M! vždy v tom ve všem za
milostive a spravedlivé opatření. Proti tomu zase od Ambroże mluveno, że jest
mnoho od Jana Dvořáka mluveno a ukazovano a proti tomu Że jest poruéil toto
promluviti: Najprve co sé téch svédkóv listovnich dotýče, kteréž ukazuje, těm že
jse místa nedává, a to proto a z té příčiny, že jse tuto dědictví dotýče, a druhé,
że jest taž Gedruta nikda měštků na Horách Kutnách nebyla, než na tom dvoře
jako sedlka seděla, a tak jest toho dvoru nemohla jinému dàvati a odkazovati. Ani
ten Kříž že jest nebyl měštěnínem na Horách Kutnách, nebo se jemu od Bartoše
z Práchňan klade Křižovi Podhorskému ,od Hory Kutny' a ne ,méSténinu na Horách
Kutnach% a také tento Jan Dvořák že jest prostý sedlák, než tyď tepruv po této
vajprose chtěli ky oni Hornici jeho měštěnínem na škodu jeho Ambrože uciniti,
ješto to býti nemůže. A jakož jest ukázal, také že jest luon koupil někdy Kříž Pod-
horský, to nic divného není, nebo tam i sedlák luon sobě kúpiti může, ale aby
