DOSLOV.
... Cil, jejiZ si tato práce vytyčila, byl původně vlastně nepatrný; šlo o nový
otisk t. zv. Prešpurského slovníku, jehož vydání (Menčíkovo z r. 1892) bylo
již téměř nedostupné. Ale z otisku této malé knížečky vyrostla dnes nejroz-
sáhlejší cdice staročeských textu, přese všechno omezování látky; jak se
to stalo, o tom několik slov na závěrek.
Všechny úvahy o textu prešpurském (nyní ovšem ,,Klaretové Glos-
sali‘) se shodovaly v tom (výklad o nich v úvodč ke Glossáři), že tento text
přináší spoustu vzácné a nové látky lexikografické, ze však vydáni Menči-
kovo nepodává jejího zpracování a že vzbuzuje na mnohých místech po-
chybnost o správnosti jednotlivých čtení. Akademie si přála tedy hlavně
zpracování látky, do dneška téměř nezbadané -- a zjištění textu. K tomu
bylo zase potřebí napřed zjistiti základní prameny, dotud neznámé —
a probrati se spoustou staročeských prací slovnikářských, kterak s naším
textem souvisí.
Výsledkem toho bylo, že nalezeny dva základní prameny našeho díla —
Vokabulář a Bohemář, že shledány jeho předlohy cizí, že nalezeny nové,
neznámé jeho rukopisy, že se objevily pozdější texty, jež z něho čerpaly —
a že zjištěny další práce Klaretovy, jež k souboru staročeských slov podá-
valy nový, neznámý soubor myšlenkového zpracování tehdejšího mikro-
kosmu a makrokosmu. Poněvadž toto latinské zpracování tehdejší silva
rerum bylo provázeno českými glossami, jež pak přešly do Vokabuláře
a Bohemáte — a ovšem 1 do Glossáře, bylo jasno, že nové vydání Glossáře,
má-li státi na pevném základě, musí býti provázeno otiskem těchto la-
tinských prací Klaretových a také otiskem Vokabuláře a Bohemáře.
Hlavním úkolem zůstal sice stále otisk a zpracování Glossáře, ale byl
nyní komplikován vydáním dvou českých jeho pramenů a čtyř (nebo
šesti) dalších Klaretových prací latinských. Již úkol prvý, vydati Vokabu-
lář a Bohemář, byl větší, nežli síly a prostředky stačily. Žalostné trosky,
v nichž se nám dochoval Vokabulář, byly by žádaly úplné kollace všech
dochovaných rukopisů - - a zároveň vydání trosck první české mluvnice
latinské, jež patrně doplňovala první kapitolu Vokabuláře „dě gramma-
tica". Trosky práce samé byly by pak žádaly zevrubné kollace se středo-
věkými latinskými texty souvěkými a zevrubné probrání pozdějších našich
