zpora — zrcadlo.
zpora 1. = thismus
2447 zpora
křest, křtina, zpora..
zporlik m.= anabula 542 zporlik) (A:
B sporlik) (rým bodlík) „de bestiis“;
kontext bodlík, okrlík, zporlík, očilupáč.
(Menčík chismus)
,ecclesiastica/'; kontext
zpósob v. zpósoba
zpôsoba f. — figura 38 zposoba ACG —
Boh. 18 — Wiesb. 2 — spossoba Vokab.
39 ,,de grammatica" — zpuosob Lact.
1 V"b aid.; né. způsob.
= disposicio Vokab. 209 sposoba. (ale
metrum Zádá sposob); lo Klaret
zpósobenie.
Al
Srovn. zpuoba.
zpósobenie nt. — disposicio 1598 zposo-
beníe (rým zplazenic) ald.
— conformitas Vokab. 152 spossobenyc
(var. sposobye) ,,de grammatica".
— modus Vokab. 202 sposobenye , dc
loyca“.
zpósobié m. — dispositor 1070 zposobicz
AC (rým ztedic) — sposobicz Vele$.
atd.
zpósobili v. zpósobenie
zpovéd m. — confessio 2543 zpovied
(rym odpustek) = Boh. 724 : - Wiesb.
903 aid.
zpovědlník m. — confessor 1035 zpovic-
dlnyk (rým mučedlník) atd., srovn. na
př. sv. Felice spowedlnyku ŽPod. ka-
lend.
zpratek m. — fetus 489 zpratek AB —
Nu 70Yb = Veleśs. atd.; /g.spratek, us.
obecně.
zpráva f. = regimen 1093 zprava AC atd.
spraealel v. zpravitel
rector 1063 zprawcze atd.
— detractor 1122 zprawezye (BA
G vtrhacz odchylkou)
Exempl. 43 «Ż. zprawczye.
zpravdna v. zprávna
zpravenie nt. — advocamen 2277 zpra-
venie AB (rým iččňovánie) atd.
zpravitel m. — advocatus 2235 zprawy
tel (B: A zpravatel omylem; rým za-
prositel) ald.
zprávcé m.
Zprawcze,
spravili v. zpravenie
zprärna f. — ortodoxia 2473 zprawna
(A : B zprawdna; rym piísadna); heslo
mení jisto; bylo by možno klavetovsky
čísti (Podle rýmu a rkp. B) též zpravdnu,
ale též jako adj. zprávná <vicra?).
525
zprávný v. zprávna
= detraccio (B ; A de-
tractacio. proli melru a smyslu) 1527
zpravovanie A] (rm svdienie) atd.
— regimen Vokab. 141 zprawowanye
„de grammntica''.
zpravovali v. zpravovánie
zpromema v. proměn
„promiena v. proměn
zprzyepazye v. pYipasie
zpronda f. lasuba 1321 zpronda (rý
chïiepodna), ,,membra‘‘; kontext zřicn-
ka, chřepodna, stěna, zpronda, hlav-
nice (nějaká £ila, seal?.
zpravovánie nt.
zprúčilý v. zprvčilá
"zprvčilá adj. = reciproca Vokab. 138
zprwoczyla.,,.cle grammatica": éfsti zprü-
čilá snad méně podobné.
zpuoba f — licencia 2264 zpuoba (Men-
čík mavrhuje zpuoba. Trial. md odpos-
czenij jiným prekladem). Prusik, VUS.
1893, I, 8 chce čísti zvuola.
zpusta? — coga 1036 zpusta (A B spus-
ta); honlex! mučedlník, pństennik,
zpusta, prorok.. ;srovm. nf. rozpusta.
zpustek m. -- bitta 625 zpustek ABC;
kontext kv), 2pustek, práchen; ed.
zracenie v. ztracenie
zrádcé m. — traditor 1007 zradcze (ym
popraved) = Boh. 906 zradczye (ear.
zradsve dial.) atd.
zradiłi v. zrazenie
-zřadlo v. ozřadlo
zvádsě v. zrádce
-zrak v. zázrak
zrak m. — visus 1340 zrak ald.
srakosvêt m. = illuminamenti 2458 zra-
kosvict (rým vitézobét).
zrałec m. — ans 8833 zralecz AB; „herba'';
kontext svlačec, žabí kopr, zralec, vlčí
mák atd. sralili v. ztracenie
zrazenie nt. — desidinm 1379 zrazeníc
(rým povolenie) = Veles. atd.: à zra-
ženie, zráZenie?
— prodicio Vokab. 527 zrazenyc atd.
zraiemie v. zxazenie
zrcadlnik m. — spcculariator 2609 zrcza-
dinile (rÿ» podkovnik) ad.
zrcadlo nt. — speculem 1901 zrezadlo =
Boh. 642 uld.
-zřé v. skorozřě
zřč- u. l. zfie-
-278 1. ozřě
