škabnč - -
s ssytyn 1381 Nejst. kn. N. Bydž., 182.
KZtý má doklady pro šít, šít(a) - - otep
slámy z Hradecka, Ještědska, Čáslav-
ska.) -štika v. ošítka
‘това v. pošívka
škabně? = borax 557 sskabnye AB „ser- |
pentes'' škála v. skála
škapléř m. — scapulare 1938 sscaplerz =
Boh. 853 atd.; sroun. skaplerz Pass. |
411 ald., ně. škapulíř; z lat.
Śkarśdec m. =- Asmodeus 60 sskarzedecz |
ABC (vým obzdec) — Vclcs. aid.
škarbál v. škarpál
$karpál m. — sotular 1905 sskarpal —
Boh. 581 scarpal (var. skarbal dial)
atd.; né. škůdce. Z tal. scarpa Mts.
Skartan m.? — garrula 872 sskartan (rým
galgán) ,,radices in apoteca' kontext
cukr, galgán, škartan, skořice, lékotice
škavka v. ščkavka
Sklebák m. — deno 1246 ssklebak AB
(rým klamák): kontext smčchovalnec,
lyzka, klamák, šklebák..
sklebonosec v. klebonosec
škoble v. skoble
Skoc m. — Skotus 942 sskocz (možno, že
snad omylem opisovaćskym z pův. Skot)
škoda I. — dampnum 109 sskoda ald.
Germán. původu. Mtz.
&kódcé m. — dampnosus 1157 Skodcze
atd.; né. škůdce.
škodlivý adj. = dampnificatum Exempl.
33 gl. skodliueho ald.
Skodné adj. nt. — nocivum 2301 sskodne
(mezi jmény právních poplatků).
škola v. štola
äköla f. = scola 2362 sskuola atd. Z lat.
Skolcí (. — scortum | 4184 skolczye (B:
sskolcze A) ałd.; Ję. cte skolée omylem;
ulvofeno lidovou etymologii ze scortum,
přikloněním k škola, kde ve XIV.—XV.
slol. dosli éasto takové béhlé Zemhy ma- |
lézaly přístřeší.
Skolman m. — archisinagogus 1072 skol-
man AB atd.; éerpáno z néjakého mam-
motrektu. Podle němč.
školník m. — scolasticus
(rým učeník) atd.
= scolaris Boh. 392 skolnyk ald.
škop- v. !. skop-
škop m. = scaphus 2026 sskop (A : B
skopek) — Boh. 668 atd. Z lat. a lo
z něm.
1071 skolnik
škřivanec. 471
&kopek m. — surna 2110 sskopek AB : -
Vele&. (suena) aid.
Shofeb- v. skofep-
&korné f. ocrea 1887 skornye (rym
piípasie) : Boh. 582 ald.
$kvabośka v. krabośka
$kralip m. :: squalor 1699 sskralup
(,languor'; konlexl krtice, ptímét,
Skralüp) 4B; sem snad i sskralup sata
Mam. A 35"
$kÿëc v. o&kféc
skřéčenie v. oškřečenie
[škřéčnice: odch.; text za to kvočna „v. /.]
škřemen v. křemen
škřidla f -= rupes 150 sskrzidla ABG
= Boh. 141 ald.; ně. břidlice.
škřicp- v. škříp-
škřietek m.: titivillus 61 sskrzietek
(A :sskryetek B): Boh. 24 — Wiesb.
4 — Nn 62"a skrzijteg aid. Vÿklad a
doklady další u Zíbrta, Skřítek v podání
č. lidu, 1891 (Knihovna Č. Lidu č. 2);
z něm. Schrat.
škříně f. — cista 2042 sskrzíníc
643 ald.; ně. skříň. Z пдтеё.
škřínička 1. = archa 2377 sskrziniczka
ald., srovn. škřínka.
škřínka 1. — cistula 2044
Boh. 643 aid.
škříp m. = stridor 1485 sskrzip.
škřípě v. škřípie
Skfipec m. — astulo 1195 sskrzipecz AB
„persona“, kontext krdfavec, kadeia-
vec, bezrulec, lysec, Zkiipec, zlama-
nec ald.; jiné jest ovšem skřipec girgil-
lus Wiesb. 1154 atd.
Skfipie nt. — crepinum 917 sskrzipie
(A B: sskrziepie G) (kontext přeslička,
sít, Skiípie, rym smldie) — Slov. A 9.
— Wiesb. 389 — Boh. 367 — RVodi.
37'b — sskrziepie Rstl. Drk. 178Ya. ad.
Srovn. Lact.: &Skíípí ciperus, habens
folia similia foliis porri, stipitem tortuo-
sum quadratum, longitudinem unius
brachii et nascitur in pratis Jg.
škřiváně v. škřivánčě
škřivánčě nt. — alaudio 262 skrzywanczye
(A : skrzywanye B, as? omylem) — Nn
64Yb skrzywanijeze (téZ asi omylem)
atd. V. škřivanec.
škřivanec m. — alauda 210 sskrziwanecz
— Fysiol. 167 mg. skrziuanecz — Boh.
91 = Nn 63"b — Lact. mm VIII'b
Boh.
Sskrzínka —
