studenost
“tudenost f. — frigiditas 1484 studenost
(rym horkost) = Lact. atd.
studený: studený kováť — stanneator Boh.
898 studeny kowarz = Mam. A 35"
ald. Klavet za lo studenář.
stúdev f. — spond(e)a 2022 studew
Boh. 661 = Wiesb. 917 — Veleš. (span-
dea) aid., né. Śtoudev. Z admi.
studnicé f. — fons 346 Studnycze = stud-
nyczyc Boh. 58 atd.
Studoven m. — Kera 371 studoven АВ
(rým horkovoden): jméno řeky ve Vokab.
544 Inachus, Kera, Renus.
sluha v. vstuha
stuli$ m. — lachta 457 stuliss ,,clauda
monstra““. slůh v. stoh
-stup v. prístup, rozstup, zá-, vý-
stúpa f. = psitana 2037 stupa (A:B
obrucz chybně a přidáno wrcholek myl-
ně) = Boh. 702 — Veleš. atd. Z něm.
słupek v. stupky
stupeň m. = scandile 2336 stupen AB
(kostelní) = Boh. 713 — Wiesb. 971 —
stupeyn Voelc&. aid.; as? biblického pů-
vodu.
-stápenie v. nastúpenie, prčstúpenie
-stüpili v. -stûpenie
stupicé v. stupky
slupka v. stupky
stupky pl. f. — decipule 2018 stupki
(vým pasti; plur. patyné pro rým) =
Boh. 960 (var. stupka) = Wiesb. 714
Stupiczie — VeleS. a/d.; né. stupka
dřevčná past na myši K7.
stuplicé f. — bancum (Jm.
Bank‘) 1928 stuplyczye (3 . stuplicze,
A); kontext pohrádka, patro, stuplicé,
schrána, podnož.
-siupník o. préstupnik
-slupný v. zasestupný |
stupovánie v. sstupovánie
stuprav m.? — scandala 2296 stupraw
(rým nástav); kontext nóstav, Sac,
stuprav, popisné, zámazné. Sroun.
vstuprovánic a lat. stuprum.
-sturna v. chlapist(u)rna
stuzenie v. zastuzenie
stvara m. — lita 1172 stvara (Mk. opra-
vuje svara) ,,communcs''.
stel v. stbel
stvěl v. skvěl
strena f. = gemma 998 stvena; s70vn.
másledující.
»,€ germ. |
— südné 459
stvenáf m. — gemmista 1102 stvenarz
(rým čivodář); srovn. předchozí.
slviel v. ostviel
stvietal? — astrum 2414 stvictal.
stvofenie nt. — creatura 35 stworzenie
: : Boh. 12 oid.
stvořitel m. — creator 32 stworzitel =
Doh. 11 — Lact. aid.
stvorili v. stvorenie
sterdenie v. ztvrdenie
słurzenie v. ztvrzenie
[stý numer. = centesimus Vokab. 619
sty ald.
Svovn. devétsty, dvüsty, osmsty, pé&ti-
stý, čtyřistý, třístý.
slyč v. štpic
stydénie nt. — pudor 1437 stydienye
(rym ptéstápenie) aid.
stydčli v. styděnie
-słydlec v. ostydlec
-stydlo(st) ©. ostydlo(st)
subr v. zubr
súčet v. složočet
-súčka v. obsúčka
suéidlo nt. = vibulus 2575 suczydlo (pñ
názvech ševcovských); konlext ütezky,
podšev, stativky, vlákno, sučidlo; sen:
asi su$idlo vipulus Zid. yhp. Jg. IV,
3810.
sud m. — vas 62 sud (rým přčlud) =
Boh. 659 (var. bećka dial.) ald.
sid m. — iudicium 52 sud ald.
zemsky süd = prefectura 990 zemski
sud ABG aid.
Syr. pYisud, o(t)sud
suda 1. = par 2057 suda (konte«l suda,
lich, oba..) atd.
süádcé m. — censor 1033 sudcze AC aid.
-sudek v. posudek
suden m. — sporta 2019 svden AB
Wiesb. 930 — Boh. 671 (var. ko3) atd.;
wyni dial. гар. ©.
sudí m. — pretor 986 sudy (AG * B su-
dycz proli mcetyu) atd.
sudič v. sudí
suditel m. — iudicator 2234 suditel (vým
piisahatel). süditi v. szenie
sudlicé f. — cuspís 2154 sudlyczye (A : B
sudlicze; vym lucisté) :- Wiesb. 1040
Boh. 764 (sudlicze) ald. —
sûdné nt. — iudiciale 2307 sudne ard.
sádné f. — tribunal 2130 sudnye AB
ald.
