sbéh — sédáme
dobně mi oznámil p. prof. dr Vacl.
Hruby, že takové kameny s chřesttetm
jádrem uvnilÿ nazývají ma Litomyslsku
cicvàr (asi prostondr. elym. ze zbar-
zvar).. Redakci „Naší řeči“ dopsal inž.
Ot. Leminger, Ze :o jméno pripomind
něm. angl. spar — vápenec, sádrovec;
Grimm a Schneller Bayr. Wörterb. že
uvádějí Spar-Kalk atd.
sbëh m..= concursus 2411
Syovn. zbEh; sic. súbeh.
sběhlina v. sběhnila
sbéhnila f. — cisterna 2595 Sbiehnyla;
preklad neume&ly. (Ziy: snad prepsáni
snisto sbëhlina.)
[sbéhota f. = concurrens Vokab. 267
sbyehota ,de astronomia"; meobvatné.
sběř f. — exercitus 2114 sbyerz (B:A
zbyerz) atd.
sbérna í. — collecta. 2422 sbierna AB
(rým obecna) = Vokab. 384 zbierna
„de theologia“ — míní se modlitba, část
mše.
sbérohvézd m. = constellacio Vokab. 258
zbierohwiezd ,,de astronomia"; prehlad
neobratny, zanik!
sbieh ad.
sbo- v. i. zbo-
sbočec v. skoéec
sbor m. = cetus 2103 sbor AB Boh.
912 (zbor OF dual., swor E omylem) =
Wiesb. 1222 ald.; ası z manımotrektu.
sbożie nt. — divicie 2070 sbozie — Boh.
650 atd. N£. zbo£i.
sboźnik m.: adauctus 1221 sboznyk
(B : Zboznik A); jinak stć. tz Sbozny
= Adauctus, jméno osobni.
sbroj& f. = singa (asi wm. sinagoga zkvd-
ceno) 979 sbroge = Veleš. zbroge atd.
sbrojněl f. = sinagoga 2474 sbrogniel
(rym bohatstvie). Asi plsařský omyl
místo sbrojně, svovn. rým bohatstvie
a sbroje
scál m. — urinolla 2545
názvy mlynářskými).
scanie nt. — minccio 1356 sczanie (rým.
vracénie) aid.
(mezi
ssczal
scáli v. scál a scanie
scavka f. — *sa(n)guinea (A sagminea,
B stranquinca, omylem) 1713 sczawka
AB (rým povláčka) „languor'““ - Vele3.
(stranguera omylem) atd.
scë- v. stě-
scipeldnie v. zcepenénie
437
scol- v. stol-
sdav- v. zdav-
sdavaé m. — copulator 1756 Sdavacz.
(sdava(te)diné adj. pl. = copulutiva Vo
kab. 118 ssdawadina (var. zdawatc-
dina) ,,de grammatica““.
sdéf f. fagla (A : flaga B) 2038 Sdyerz
ald., né. zdét.
sdl- v. t. zdl-
*dlena f. — droma 301 sdlena (A:R
solena proli melvu, jež žádá o; vým
koběna) ,,volatilia campestria". Je:
s. solena.
sdlu¢ f. = lapidea 805
zeměžluč) „frumenta““.
sdlucz (vým
sdr- v. zdr-
sdvov v. zdrov
sdychónek m. := spirabulum 101 sdicha-
nek opravou umysinou) =- Veleś. zdy-
chanek: Nn 69b zychanek (omy-
lem; Jg. vyklddd zihânek, zyhánek
Luftróhre in den Schachten) ald.
později dýchánek, kámen, okolo něhož
pry se hadi slézali a ma mějž dýchali.
sdychanie nt. = conspiramen 1582 sdi-
chanie (rym zaklinanie).
sdychati v. sdychanie a sdychanek
вё pron. . se 2084 sie (rym raéstce);
pri slovesech v. kiepliti, vzdvihati,
smilovati. Szovm. zasł-.
sebranec m. — spurius 1773 Sebranecz
AB atd.
sebránie nt. — chorus 2102 sebraníe AB
(rym klanie) ald.
sebrali v. sebrźnie
-sčč v. násäč
-sččec v. sénosécec
sččiv- v. sěčrn-
sécka f.— seca 2541 sieczka (kontext
nadra, s&ka, pravna, zävaZie).
sétrnik m. = elanus (tisk Elarus omylem)
435 syeczirnyk (A : B syeczrnyk; rym
zubrník): ,,clauda monstra''.
séCstvo nt. = scctoria 1665 scezstvo.
-sëd v. suséd
-sed(l) v. poséd(l)
sédänie nt. - - sedicio (A : B dedicio omy-
lem) 2111 syedanye (rÿm Sermovânie)
atd., ast biblického původu, z mammo-
tyektu;
pugillum Boh. 916 sedanye - Wiesb
1922 atd.
sädati v. sédánie
